Docela fajn, ale chce to proškrtat.

nice

Musím říci, že předposlední strofa mne tedy dostala...

Někdo nás přepadl. Vypustili na nás výboj neznámé energie.“
„Co ukazují senzory?“ zeptal se Ron.
„Zatím nic, ale ty výboje přišli z jednoho asteroidu na levoboku.“

…..“ne to není časová díra – tohle je časová díra“ :D:D

Nezneužíval bych na každém kroku slovo neznámé. Neznámá energie, neznámý materiál atd. Nechci hlavnímu hrdinovi křivdit, ale jestli má v oku hmotnostní spektrometr, aby střelil z fleku na 10 metrů informaci, že vesta záporáka je z neznámého materiálu, tak je to kolík. S tím bych manipuloval opatrně.

„Na lidském obličeji šlo vypozorovat, že tvor člověkem není.“ Dobrá věta :D

Další věc je, že je těžké si udělat obrázek o technice. Kde je Gabron a jak daleko letí? Jak rychle letí? Je několik možností, ale pokud např. cestují nějakým „hyperprostorem“, potom by chtělo promyslet, kdy se budou vyhýbat pásu asteroidů. Protože takhle to působí maličko dojmem, že letí vesmírem – kalí si to rychlostí 10x rychlost světla – celou dobu je u kormidla nějaký člověk, který zpomalí, když narazí na asteroidy a prokličkuje jimi pouze při rychlosti 1x rychlost světla :D (přeháním sorry). Všechno to jde obejít, aniž bys musel rozebírat technickou stránku věci, klidně ti navrhnu 5 způsobů.

Už jsem trochu pochopil, co mi přišlo tak familiární v první části. Křestní jména. Vypadá to, že se všichni nalodili a najednou jsou jedna velká rodina a nepůsobí to hodnověrně a profesionálně jako důležitá a vážná mise. Dělá mi taky problém se orientovat a já osobně jako čtenář bych dokonce ocenil jistou anonymitu komparzu a jistou odtažitost od nevyprávějících postav, který jsem na těch pár stránkách stejně nestihl poznat. Na tak malém prostoru je naprostá přehršel jmen a nepomůže ani udělat si graf.

Jako celek je to poměrně nedotažený a naivní v detailech. Je potom moc těžký, pokud chceš rozvést navíc ještě vraždu. Navíc ten spád povídky/novely je takřka schizofrenní – bum kyborg, bum rvačka, bum vražda – na prostoru 2-3 stránek je to masakr strašnej – ani člověk nestihne kdo s kým co .. co ….? Já jako čtenář se absolutně nemám o co opřít. Nemám k postavám žádný vztah a ani ho v tomhle tempu nezískám. Máš tam skvělý momenty – např. vyprávění zjizvenýho týpka, jak brousil šéfovu manželku – peckový. I jiný – vůbec tě nechci zrazovat, celkově máš našlápnuto dobře i se mi líbí tvůj jazyk, ale přijde mi to ušitý extra horkou jehlou. Kdyby byly jednotlivý pasáže delší a o něco propracovanější, bylo by to skvělý. Líbí se mi námět i nastíněná linie. Jen bych po ní být tebou jel o něco rozvážněji.

Komentuju ti to takhle veřejně, protože by mě opravdu zajímal i názor ostatních. Tedy nějaký relevantní názor.

Kniha ve fyzické podobě reflektuje styl stejným způsobem jako lpění na výrazu kosmonaut nebo výrazu zažehnout nadsvětelné motory. Jednoduše archaické, ale v podstatě konzistentní se zbytkem textu.  Navíc u většiny takovýchto letů je povoleno posádce určité množství, resp. hmotnost osobních věcí – taková výtka je irelevantní, protože ačkoliv dneska je na každé kg nákladu potřeba cca 100 kg paliva – jedná se o palivo potřebné k vynesení věcí na oběžnou dráhu. Jelikož je v textu zmíněna „nadsvětelná rychlost“, je jasné, že se jedná o civilizaci na Kardashevově stupnici II a více a z toho plynoucích důsledků (naprosto regulerní vědecká stupnice energetických nároků společnosti, která nemá nutně se scifi nic moc společného) – takže výtka ohledně knihy je sama o sobě stupidní a poznámky předešlých klidně ignoruj.

 Víc bych se zaměřil na nelogičnost např. výčtu prvků jako je „kyslíku, dusíku či tlaku“, to opravdu zatahá za uši, dál „meteorický pás mezi Marsem a Jupiterem“ je nesmysl (schválně, jestli přijdeš na to proč + asteroid a meteor opravdu nejsou synonyma).  Dále během těch manévrů a vývrtek na počátku je myšleno, že probíhají nadsvětelně? Snad ne. Samy o sobě pojmy jako „ohromná rychlost“, „cílová rychlost“ v kontextu působí neuměle a opravdu hloupě. Dále pokud pracuješ s relativistickými rychlostmi a nedej bože i s nadsvětelnými – chtělo by to propracovat. Alespoň zmínit, že z nějakého zázračného důvodu, nedochází k časovému posunu a očividně je i možná komunikace atd - tedy pokud jde o simulaci je to jasné, ale čtenář si musí velmi pracně domyslet. Atd.. ještě by se našlo.

Jinak námět a konec povídky mě velmi mile překvapil. Od půlky textu jsem čekal nějakou nepovedenou variaci na téma Enderovy hy, ale to se díky bohu nekonalo a závěr byl skvělý. Doporučil bych učesat sci-fi stránku věci, aby to nepůsobilo, jako od scénáristů Star treku z časů kapitána J. T. Kirka a 70. let. Jinak dobré určitě si po přepracování zaslouží i D, takže s hodnocením počkám, jak se k tomu postaví pan autor.

Tahle báseň je tažena daleko za konstrukční doporučení - ubrat skoro na všech frontách a mohlo by to fungovat o něco lépe.