Nevím. Tolik možností se ti nabízelo, tolik krásně metalových slov od písmene "š" má čeština, a ty napíšeš takovou blbost. Neuraž se, ale dobrý metal vypadá asi takto:

Šíleně špičaté švestky

Šlachovitý šílenec

Šíleně špičaté škvarky

Škvor

Škrkavka

Škvor

Šílím

Šestset šílených škvorů

Šlachama šustí

Šestset šílených špekáčků

Škvor

Škrkavka

Škvor

Šílím

Co takhle:

Fén jsem podal svojí Lence.

Změnila se v utopence.

Docela dobrý nápad, ale chtělo by to trošku zmetalizovat, aby to bylo o NĚČEM!

Ledovým pohledem

tvejch mrtvejch dotyků

pekelně vytočená

Počítám dny

do konce

vejplaty...

Čekala jsem něco odvázanějšího, třebas:

Pojď se mnou znovu

k čerstvému rovu.

Stáhnu ti spodky,

udělám fotky...

No nic, jdu dál...

Hm... náznak metalu by tam byl (motýli... zahynou), avšak není to ono.

Zítra pozdě

Odpoledne

Mrtvolným mým pachem

Budeš udolán

I kdybys tisíckrát nechtěl.....

Erazime

!

Budeš-li psát tímto stylem

budu tě zvát nekrofilem!

Guyi, pěkný textík, avšak... abych se pořád opakovala... Už mne to začíná trošku unavovat. Kde máš mrtvolu, sakra?!?

sladka Erža od Ostravy

metalistu Doudu zdravi

su tež děvče metalove

mrtvolou mne matka zove

Tak, teprve teď je ten text o něčem...

Konečně skoro metalový text. I když... málo mrtvol. Oč lépe by znělo:

Zaplivanou mrtvolu
na rov čerstvý kladu
černočerný myšlenky
jedovatých hadů

...kostlivci mě spoutají...
...tvrdej metal zahrají...

Jedovatý myšlenky
zaplivanejch rovů -
zapomínám na šenky
oči nožem klovu...

Pokud to chceš v metalu někam dotáhnout, musíš svoje texty zhodnotit nějakým tím umrlcem. Zamysli se nad sebou! Máš určitě na víc!

Abych pravdu řekla, nevím. Nick máš skoro metalový, ale ten projev... Hrůza! Jestli to chceš někam dotáhnout, přitvrď:

Svaříme v puklý lebce blivajs na nemoci

namažeme ychtiol

na všechny krvavý vopruzeniny

který vznikaj za probdělejch nocí, ďáble nejistoty

s nohama do co největšího úhla

bejvám po flámu ztuhlá

démoni hřbitova, mrtvolný ďasi, ale ráno

v rozpraskaným zrcadle neřesti, i když se

vobčas nepoznávám

vomyju tu vopuchlou tvář

našminkuju krvavý voko

a ty nohy

ty křivý nohy

ty hnusný nohy chlupatý

střepem voholím

ten úhel od ďábla

k Satanovi moci

schovám

počestně

pod zmačkanou sukní nečistoty.

Milé děvče, není to špatné, jenže... Už mne nebaví pořád dokola opakovat, že je tam málo mrtvol, abychom to mohli my metaláci ocenit. Lepší a vhodnější by bylo:

Mordování - metalový melodrama

Muzika: metalový Morion

Mraky mrzce mrholí

Mencl mrštně mrtvolí

Menclová mírně milá

Mohylu mrtvol myla

Mrzké mrtvol megafláky

Motivují metaláky

Není to na začátečníka špatné, hochu. Avšak do dokonalosti to má hodně daleko. Co takhle:

Olysalé myšky

v drápech noci

zmítají se jako cvoci

na zetlelém stvolu

Padají z výšky

bez pomoci

utopí se jako cvoci

v bídě alkoholu

Myslím, že tudy vede metalový chodníček.

Tohle není zase tak špatné, ale musím ti, chlapče, sdělit, že do metalu to má fakt hodně daleko. Měl bys číst kvalitní metalový texty mého manžela (teda jako Kvičíka Doudy). Zkusím ti načrtnout, jakým směrem by ses měl příště ubírat:

Hukot chcíplý řeky, odstavený vagóny.

Stojíme v koloně vozů k Ústí.

Hrad strmí v mrtvolně krvavejch mračnech.

Smradlavý auťáky, zatuchlý bolševický sny.

Špína bezkrevnejch domů klove oči zmizelejm kopcům.

Klovy, klovy, klovy, klov!

Listopad se ožral nechutenstvím a zvrací.

Z okenic ožehlých budov stříšky střepin,

zaniklý tváře kostlivců couvaj

před dotykem vilnejch pohledů.

Jakoby tu už kdysi dávno zlomyslnej obr

začal chtíč v lidech spalovat na kovovej popílek neřesti.

Náhle mne kdosi ze tmy osloví.

Dívám se do schnilý tváře dvacet let mrtvý dívky,

která mi vzápětí ukazuje zkratku přes koleje smrti

k čekárně nádraží Smrti

Ještě stačím zahlédnout podzemní koncentráční chodbu.

Cítím skrze ni smrt, který jsem se špatně dotkl.

Usvědčuje mě z mý vlastní temnoty.

Přes odlehčení se v dálce vynořují

děsivý obrysy oživlých mrtvol.

Máš sice talent, ale pochop, že pravou metalovou poezii umí napsat jenom můj manžel (tedy jako Kvíča Douda)!!!

Děvče, říkáš, že je to blbina, že jsi pořád ještě jednou nohou a duší na pláži... Hele, nic si z toho nedělej, my jsme s manželem (teda jako s Kvičíkem Doudou) zase pořád jednou nohou v hrobě. Ta  básnička je dobrá, ale do dobrýho metalovýho textu jí fakt něco schází. Můj manžel (teda jako Kvičík Douda) by to napsal asi takhle:

Zavraždím počasí, který tu kraluje,

myšlenka hříšná mě pozvolna spaluje.

Adino, je to pěkné, ale chybí tomu trošku napětí, je to málo drsné. Můj manžel (teda jako Kvíčánek Douda) by si s tím uměl poradit určitě líp, pěknej metalovej textík by z toho vykouzlil!

P.S. A navíc tam nemáš ani jednu mrtvolu. To se teď hodně nosí.

Taťko, ten konec je hnusnej! Říkal jsi, že máš jenom mě, ty bejku! Nezlob se, ale za tohle ti boda dát nemůžu!

Manžel napsal nevilezeš, protože ta jáma byla mělká. Už jsem psala na Ústav pro jazyk český, aby si laskavě opravili pravidla pravopisu. Zatím mi však neodepsali, tak nevím, kde to vázne.

Pokud jde o slovo "mrtvoli" - ty neznáš MRTvého VOLa? Ve zkratce je to mrtvol, takže mrtvoli je gramaticky zcela správně. Douč se chlapče pravopis!