hele, janku, "drhne mi to místy sakra hodně" je pro mě asi tak cenný jako prázdný okýnko. Kdybys by tak moc hodný, vzal rým, který ti "drhne" a vysvělil mi, co na něm považuješ za "drhnoucí". Byla bych moc vděčná.

Jinak prosím - už bez spamu.

Dík že ses stavil.

Možná je chyba na mém přijímači...ale tahle mě minula.

1) mrkni, kolikrát se snažíš vsugerovat čtenáři dojem nějakého zvuku (byť ticha) resp. se tvůj obraz zvuku týká : chrastí, hluchých, tišících, tichých, tišících, mlčenlivých. Takový nápor - ač třeba plánovaný - ta básnička neunese.

2) verš - zejména v první pasáži mi přijde strašně mezerovatý. Budiž - volíš volný; ale vždyť to nenavazuje ani obecně, nemá to spolu nic společného - leitmotiv; nit...

3) chrastění kostí, předivo snů, řada zbytečně efektních slov - hraničí s klišé, hraničí s kýčem

Já téhle básni prostě nejsem s to uvěřit...skoro ani slovo.

Nerada bych se tě dotkla, ale tohle mi nejvíc ze všeho připomíná průměrnou ZŠ slohovku na téma "co jsem dělal o prázdninách". Nějak jsem v tom nenašla pointu, pro níž by to mohlo mít pro náhodného čtenáře jakous takous hodnotu.

Něco podobného pak platí i pro formální stránku toho textu. Zahlédla jsem tam několik hrubek a zřejmě máš i trochu problémy s interpunkcí.

Nemluvě o jistých podivnostech faktických - např. pochybuji, že je na človeku poznat zápal plic do několika minut po zmoknutí a podobně.

Těch věcí k napadení je tam hned několik.

Se nezlob.

je tu slečna, která je v těchhle myš-malůvkách dost dobrá

Musím se přiznat, že tohle mi přijde spíš jako hezky barevná čmáranička

skvělá věc

je krásný, když někdo nekomplikuje

Na první přečtení vůbec ne.

Pak už jsem v tom začala nacházet.

V zájmu zvuku a pohodlnosti doporucuji kE stromům.

líbí se mi; asi proto, že mám pro děti slabost

ten styl je vyloženě tatínkovský

já vím

spíš jsem myslela - co ti vadí na těch rýmech

ale zkusím o nic přemýšlet

je to stejně k vzteku - člověk se moří se souzvukem a pak se mu pod báseň přijde někdo vyventilkovat

to já vždycky, když jsem déle mimo internet, skládám takové eposy

díky ti

che, to chápu - takový důvod

kdyby se ti to náhodou někdy v budoucnu chtělo trochu konkretizovat (co krom samotneho zrymovani te rusi), byla bych velmi moc vděčná. Zatím děkuju za návštěvu a jsem ráda, že jsem ti poskytla ventil. Takhle to třeba neodnese někdo jiný

to je dobrá reakce, děkuju. Původně to byly dvě básně na velmi podobné téma - změna bydliště a ztráta iluzí vlivem reality. Protože jsi mi sympatický, tak ti, i prozradím, kde je mezi nimi spojnice - ta druhá báseň začíná veršem "snad křivdím ti...".

děkuju moc

tuhle jsem si nechala dlouho převalovat v hlavě

Připomnělo mi to jednu mou malou sestřenici, která je děsně přemýšlivá, a vyprávěla mi nedávno svůj názor na metafyziku. Je ji třináct let. Víš, jak to myslím ?

Je to dobrý text; můžu se jen dohadovat, zda s ním ideově souhlasím či nikoliv. A myslím, že je dobře, žes ji nechal takhle otevřenou - aspoň tedy pro mě.

Snad bych ten svérázný styl místy malinko utlumila - aby se nevytvářela nechtěná komika a la Bylo nás pět - ty dialogy.

Ale moc mě oslovuje; docela osvěžující...