Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.12.
Šimon
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Mezi ruskou Mafií 3.
Autor: Lamarski (Občasný) - publikováno 28.7.2005 (09:29:16)
další>

3. VLODIMIR MIŠKIN

            Černý Mercedes se blížil úzkou silnicí směrem od města. Plynule přibrzdil u krajnice a opatrně sjel na nezpevněnou lesní cestu, těsně před hranicí dosahu tří bezpečnostních kamer, nenápadně umístěných po obvodu vysoké zdi. Silueta vozu se ladně vnořila mezi nepravidelně roztroušené stromy. V místě, kde se cesta rozšiřovala dostatečně pro otočení vozu, opsal Mercedes půlkruh a vrátil se zas zpátky k silnici. Kola se zastavila. Motor utichl, světla zhasla, ale z vozu nikdo nevystoupil. Třpyt prvních hvězd na večerní obloze začal postupně nabírat na intenzitě. Mezery mezi stromy dostatečně odkrývaly prostranství za zákrutou silnice. Tma téměř dokonale obklopovala vjezd do rezidence Vlodimira Miškina. Neuplynulo víc jak pár minut a na boudu ochranky vedle brány dopadly dva soustředěné kužely reflektorů. Burácející motor luxusního auta prolomil temnotu i ticho. Vůz se prudce stočil ze silnice na příjezdovou cestu, až štěrk zaskřípal v reliéfu pneumatik. Chlapy z ostrahy neochotně vylezli ze své nezateplené budky. Nezbytné samopaly zavěšené na hrudi. Na pokyn zvednuté ruky jednoho ze strážců se auto zastavilo. Druhý hlídač přistoupil k vozidlu z boku. Obešel ho k zádi, aby si zaznamenal poznávací značku do bločku. Okénko u řidiče se stáhlo. Pozvolna se vysunula ruka. Rukáv obleku se shrnul a odkryl manžetu zářivě bílé košile s lesklým manžetovým knoflíčkem. Mezi ukazovákem a prostředníkem se pohupovala pozvánka. První strážce ji zkontroloval letmým pohledem. Pak vyrovnaným krokem obešel limuzínu, aby pokynul svému druhovi, že je vše v pořádku. Došel zpět k přední části vozu, vrátil pozvánku s malou kartičkou do netrpělivých prstů. Ruka zmizela v útrobách vozu. Okénko za doprovodu zvuku servo mechanismu zajelo do své původní polohy. Limuzína se odpíchla z místa vstříc otvírající se masivní bráně.

            Andrej Seibiën se schoulil na sedadle a opřel si pravou ruku o volant. Pozoroval zajíždějící vůz do opevněného prostoru Miškinovy vily. Trpělivě čekal, až přijde jeho čas a bude moci uskutečnit svůj pečlivě promyšlený plán. Přestože už tohle zažil mnohokrát, pokaždé se dostavil ten zvláštní pocit. Směs vzrušení a netrpělivosti. Jakoby jedna část jeho já chtěla mít už všechno za sebou a druhá, ta odměřenější, varovně blikala na poplach: Klid, ještě chvíli, nespěchej.
Měl chuť si zapálit, ale přemohl silné pokušení automaticky sáhnout do palubní přihrádky pro krabičku cigaret. Téměř ve stejnou chvíli, kdy se rozhodl, že svůj zlozvyk překoná, si uvědomil, že by tam stejně nic nenašel. Mercedes s vyměněnou spz byl z půjčovny na jméno Oleg Srjebrenikov. Měl kompletní sadu dokladů toho pána, včetně duplikátů jeho kreditních karet. Přestože Vlodimir Miškin nepatřil mezi elitu moskevského podsvětí, na tuhle zakázku se chtěl připravit důkladně. Venkovní teplota citelně poklesla a bylo to znát. Andrej si promnul prsty. Měl je ztuhlé a to nebyla zrovna nejlepší podmínka pro ovládání citlivé spouště. Zapnul tlačítko elektrického vyhřívání. Měkký teplý proud vzduchu mu ovanul tvář. Na chvíli zavřel oči. V duchu si ještě jednou promítnul svůj plán. Každá chyba zvyšovala možnost neúspěchu. V prvních počátcích zvažoval, zda by jako první neměl vyřídit lehčí práci v podobě svalovce Gregora a prostitutky Slavky. Ale taková akce by mohla přinést komplikace. Miškin nebyl takový hlupák, aby si nedal jejich úmrtí do úzké souvislosti se sebou samým. Pak by jistě přijal taková bezpečnostní opatření, která by Seibiënovi znemožnila dokončit započatou práci. Teď měl dobré podmínky. Ochranka Vlodimira Miškina měla do profesionality daleko, o tom se již mohl dostatečně přesvědčit. Neodhalili, že je posledních pár dní někdo sleduje. Nevšimli si podezřelých maličkostí, kterými je testoval. Zkušená ostraha by okamžitě reagovala. Nestálo to ani tolik námahy a brzy poznal neutěšenou realitu rodinnésituace a zavedené zlozvyky obou strážních dvojic. Kolotoč dluhů, chlastu a věčně zoufalých manželek nebralo od perestrojky konce. Od bědování a nářku doma utíkali ke kartám, chlastu a zblité podlaze pod nohama. Nebylo se čemu divit, že pozornost strážců polevovala přímo úměrně s pokročilou noční dobou. Chladné noci si zpříjemňovali ještě chladnější vodkou, kyselými okurkami a hromadou cigaret, o které hráli karty nebo kostky. Okolo třetí ráno správně poupravení chlastem používali zástěrku všech notoriků. Mlčeli a chodili vojenským krokem. Když bylo třeba vyvinout větší pracovní nasazení, udržovali jen nutnou hladinkualkoholu k přežití bez třesu rukou. Dnešní večer ničím vyjímečný nebyl. Hosté už byli většinou uvnitř a pro průjezd ven měli, žhavou novinku na trhu: jednorázové magnetické karty. A co zjistil o zbytku ochranky? Ten na tom tak bídně nebyl, ale od profesionality měli i tak dost daleko. Musel jim všach připsat bod za znalost zbraní, kdy prim zaujímaly především samopaly.
Seibiën shrnul své pozorování jednoznačně v neprospěch Miškina. Nezkušený zbohatlík, zapletený do obchodů s mafií, se obklopil amatéry, nadšenci bez řádných zkušeností, co zneužívali výhod svého zaměstnavatele. Určité situace zvládali, ale kdyby je měl ohodnotit podle evropských měřítek, vyšli by se čtyřkou. Setkal se však i s horší organizací, a přesto nepoměrně lepšími výsledky. To bylo v Polsku. Ošklivá vzpomínka. Otevřel oči a podíval se na hodinky. Touhle dobou už většina pozvaných musela být uvnitř. Z vrchní kapsy saka si vyndal brýle s černými obrubami. Lesklé, ostře hranaté, přesně ten styl, co v posledních měsících mohutně proudil ze západu do Ruska. Zkušeně si nasadil obroučky s nedioptrickými skly, věrný své nové roli. Nehodlal už zkoumat svou tvář v zrcadle, to snad dostatečně zvládl v optice, kde si brýle zkoušel. S ulíznutými vlasy dozadu připomínal poradce novodobých manažerů. Teď se s nimi roztrhl pytel. Nahmatal klíček v zapalování, nastartoval a zlehka přejel rukou v kožené rukavici po volantu. Právě se rozjela první fáze jeho plánu. Vyjel z lesní cesty zpět na silnici, která ho táhlým obloukem dostala ke strážní boudě. Páku hodil do neutrálu a se sešlápnutou brzdou čekal na bezpečnostní prověrku. Ze dveří se vyhrnuli oba muži na hlídce. Seibiën absolvoval stejnou proceduru jako všichni návštěvníci před ním. Strážce, zachumlaný do teplého vatového kabátu neurčité barvy, jedním okem mrkl na pozvánku, pokýval hlavou a cosi nesrozumitelného zamumlal. Směs sražené páry s pachem alkoholu se prodrala skrz hlídačovy rty a prozradila tak Seibiënovi další nedostatek Miškinovy ochranky. Muž byl opilý, ale ne tolik, aby se neudržel na nohou. Pomalý vyrovnaný krok nebyl známkou obezřetnosti, ale jen maskoval hladinu alkoholu v krvi. Andrejovi automaticky proběhl v mysli přepočet možných změn ve své akci. Tyhle situace neměl rád. Byla zde nová okolnost, kterou bude muset vtlačit do už tak dost těsného plánu. Strážný mu vrátil pozvánku s výjezdovou kartou a metodicky naznačil paží, ať vjede dovnitř. Brána se začala rozevírat. Zařadil a pomalu pouštěl spojku. Mercedes se dal do pohybu. Andrej přidal plyn a přeřadil na další stupeň. Projel branou do parčíku před rozsvícenou dvouetážovou stavbu. Teď už byl na cizím území a musel se spoléhat na sebe víc než kdy předtím. Ve zpětném zrcátku pozoroval, jak se obě železná křídla vjezdu opět uzavírají. Ze zásady zapudil myšlenku, že se k bráně nedostane živý. Takové uvažování si už dávno odpustil.

               Zaparkoval co nejblíže domu na vyhrazeném prostoru pro návštěvníky.

Když vstoupil do haly plné lidí, nevěnoval mu nikdo pozornost. Za to byl vděčný. Nebylo nic horšího, než se snažit splynout se sortou zbohatlíků. Večírek už byl dávno v plném proudu. Mnoho smíchu, zábavy a šampaňského. Rozhlédl se. Vnitřek byl přesně podle nákresu, který získal za úplatu od stavební firmy, co tu naposledy dělala rekonstrukci. Vzhlédl ještě jednou, jakoby se chtěl ujistit, že ty místnosti v mezipatře s malými okénky směrem do haly, tam opravdu jsou.

Žena v černých flitrových šatech s okázalým zlatým náhrdelníkem okolo krku si Seibëna zaujatě prohlížela. Ucítil na sobě její pohled a otočil hlavu směrem k ní. Blížila se k němu s lehkostí šelmy vyhlížející kořist. V ruce držela prázdnou sklenku.

“Povedený večer, že,” oslovila ho. Vyzývavě přenesla váhu z jedné nohy na druhou, přimhouřila oči a koketně naklonila hlavu na stranu. Odbarvený pramen vlasů s platinovým nádechem se jí svezl přes rameno a zakryl tak hlubší, plný dekolt.

Nehodnotil její pokročilý věk, ale její sebejistotu v jednání s muži. Neřekla téměř nic a přesto vše. Tón jejího hlasu jasně vyjadřoval její záměry.

Andrej pobaveně povytáhl jedno obočí.

“Dávám přednost mužům,” řekl přívětivě, ale rezolutně. Čekal, co s ní jeho lež udělá.

Svým otevřeným prohlášením ji viditelně zarazil. Nervózně se usmála, přendala sklenku z jedné ruky do druhé. Nerozhodně pokrčila rameny.

“No to se nedá nic dělat,” její hlas protnul záchvěv zklamání. Nevědomky si skousla spodní ret.

Žena se obrátila k odchodu, ale pak, jakoby si to rozmyslela, se ještě k Andrejovi otočila.

“A nechceš to ani zkusit?”

Andrej se musel usmát.

“Zatím ne, ale až na to přijde, budeš první, komu zavolám,” odpověděl a spiklenecky mrkl.

Žena mu úsměv opětovala.

“Tak nezapomeň,” prohodila rozpačitě a obrátila se k odchodu.

Automaticky odložila prázdnou šampusku na podnos právě procházejícího číšníka. Teprve po pár krocích jí došlo, že mu nedala své číslo. Ohlédla se, ale nebyl tam. Nebyl ani v blízkém okolí. Prostě se vypařil.

“Desyo,” ozval se za ní povědomý hlas. Ohlédla se. V duchu musela zaklít. Zase jí byl v patách. Viděl snad, co vidět neměl? Přemohla se a roztáhla překvapenou grimasu do úsměvu.

“Miro,” vrhla se menšímu šedovlasému muži okolo krku.

“Kdo to byl?” odtáhl odměřeně její paže z ramen.

Takže viděl. Popudilo ji to ještě víc. Nesnášela, když s ní Vlodimir takhle jednal. Jeho žárlivost ji doháněla k zuřivosti a po roce manželství také k nevěře. Mohl si za to sám! Ospravedlňovala tak své jednání. Nasupeně pohlédla manželovi do obličeje. Už dávno pro ni jeho tvář ztratila svou přitažlivost.

“Přestaň! Snad se můžu na TVÉM večírku bavit s TVÝMI hosty!” vyštěkla.

Vlodimir zaťal ruku v pěst a nakrčil bradu.

“Ty víš moc dobře, že nemám rád, když se za mými zády s někým taháš,” zlý tón jeho hlasu ji podráždil ještě víc.

“Jsi patetický!” Mírně se přikrčila, protože čekala, že jí vytne políček. Byl to jeho obvyklý způsob argumentace. Kupodivu to neudělal. Ovládl se, i když ho to stálo mnoho sil.

“Nebudeme tu dělat scény,” ukončil rozhovor chladně.

“Ta tvá žárlivost tě jednou zabije,” odfrkla jízlivě a odpochodovala k baru něčeho se napít.

               Andrej měl spoustu času. Bez potíží se dostal do jednoho z pokojů v mezipatře. Halu plnou lidí měl teď jako na dlani. Tři Miškinovi osobní strážci se o svého zaměstnavatele vůbec nezajímali. Klidně se bavili a jeden se dokonce vypařil úplně. Tak tihle nebudou dělat problémy, až nastane chaos a zmatek, pomyslel si v duchu Andrej a sundal brýle. Svlékl si o číslo větší sako, pod kterým měl navlečenou vojenskou vestu s upevněnými díly GPS-1 vybavenou dalekohledem. Skládal jednotlivé díly krátké pušky, upravené na míru přesně podle jeho objednávky, pomalu a pečlivě. Když byl hotov, sundal krytku objektivu a nabil pušku zásobníkem s pěti náboji. A druhý strčil do kapsy. Na zkoušku zamířil do sálu pod sebou. Jemně a táhle přitlačil bříško ukazováku na spoušť. Puška byla zajištěná, takže nemohla vystřelit. Odsunul ji stranou. Vytáhl tužku s diamantovým hrotem. Nasadil na okenní tabulku gumovou přísavku a obkroužil ji diamantem. Stačil jediný pohyb a skleněný kruh byl venku. Všechny pomůcky zase uklidil. Oblékl si zpět sako, aby ho to později nezdržovalo. Sáhl po pušce. Konec hlavně prostrčil vyříznutým otvorem, zapřel si pažbu o rameno a palcem odblokoval pojistku. Byl si jistý, že po zásahu nastane zmatek. Právě proto měl připravenou únikovou cestu zadním schodištěm ven, okolo terasy až k autu. Než se všichni vzpamatují z toho, co se vlastně stalo, bude už dávno za branou. Sklonil tvář k lícnici. Musel mířit nadmíru přesně. Teď hrál na první dobrou. Buď sejme Miškina hned první střelou nebo to bude muset vzdát. Druhá rána byla vždy nejistá. První neúspěch dokáže střelci rozhodit jistotu i soustředěnost. Tohle už si jednou prožil kdysi v Krakově a nehodlal stejnou chybu opakovat.

“Proč děláte zrovna číšníka,” řekla blazeovaně Desya a usrkla z pěnivého koktejlu.

Uvolněně a provokativně se dotkla dlouhým nehtem ukazováku spodního rtu.

Mladý číšník jen pokrčil rameny.

“Nějak si vydělávat musím.”

Zasmála se. Dvě řady pečlivě udržovaných bílých zubů, lemovaných měkkými rty, mu ubíraly na soustředěnosti. Přestal leštit skleničku. Utěrku držel bezmocně v jedné ruce a koktejlovou sklenku v druhé.

“Jde to i jinak, drahoušku,” nepřestávala dorážet Desya.

Úsměv na rtech však neudržela dlouho. Svým provokativním chováním dráždila manžela už pěknou chvíli. Vlodimir Desyu tvrdě popadl za paži, strhnul ji k sobě a obrátil hrubě čelem k sobě.

“Súka!” Zaklel vztekle Vlodimir.

Rozpřáhl se k ráně.

Seibiën přimhouřil levé oko, pravým zaměřil cíl v terči dalekohledu. Vlodimir Miškin mu právě nastavil nechráněnou hruď. S výdechem, rychle za sebou, vypálil dvě rány. Ani jedna neminula. První střela se Miškinovi vryla do pravého oka, v což Andrej ani nedoufal. Byla to nejjistější smrt. Původně mířil doprostřed čela. Druhou kulku dostal do hrudi. Padl k zemi na zad, téměř bez hlesu. Sytá červeň rozpínající se krve, se vpíjela až k límečku jeho světlé košile.

Po chvíli mrtvolného ticha nastala panika a chaos. Ženy vřískaly při pohledu na bezvládné a zkrvavené tělo Vlodimira Miškina. Začalo nesmyslné pobíhání sem a tam, odnikud nikam. Každý se najednou bál, že bude tím dalším na odstřel. Dva z Miškinovy ochranky nezvládli paniku návštěvníků. Nedokázali ani určit, odkud rány vyšly. Vyděšeně se proplétali mezi zpanikařenými hosty.

             Andrej neztrácel čas. Odstranil dalekohled ze zbraně a zasunul si ho do vesty. Pušku stále svíral v ruce. Byl připraven zneškodnit každého, kdo by mu stál v cestě. Byl čas na druhou etapu plánu, ujišťoval se. Musel tohle dělat. V takové situaci bylo třeba jednat jako stroj. Zbytečně nepřemýšlet a provádět naučené postupy. Do detailu přesně. Kvapně vyrazil ze dveří na chodbu a pokračoval dál k zadnímu schodišti. Ze sálu v prvním patře slyšel hlasy a hysterický ženský jekot. Andrej si v duchu odpočítával sekundy. Dal si jen půl minuty na to, aby zmizel bez vážných komplikací. Ze suterénu zaslechl kroky. Někdo mu běžel vstříc. Střetli se téměř u východu. Byl to poslední z Miškinových osobních strážců. Jejich pohledy se střetly na zlomek sekundy. Muž zaváhal, Seibiën ne. Dvě kulky do hrudi mu prorazily cestu k zadnímu vchodu. Mohutné tělo se svalilo po schodech dolů, zpět do suterénu. Chytl za kliku. Zadní vchod byl zamčený. Postavil se ke dveřím bokem a vypálil poslední náboj ze zásobníku pušky. Dřevěné třísky se rozlétly do všech stran. Rozpřáhl se nohou a vší silou do poničeného kování kopl. Dveře se zprudka rozlétly. Teď už jenom brána, letělo mu hlavou. Konečně se Seibiën dostal k Mercedesu. Odemkl, hodil pušku na sedadlo spolujezdce a nastartoval. Rozjel se skoro okamžitě, co dovřel dveře. Vycouval na cestu. Točil volantem jednou rukou a druhou řadil. Kamínky prudce odletovaly od záběru kol. Zpomalil. Teď se musí chovat jako běžná návštěva, která se rozhodla vrátit se z párty domů. Bez zbytečného upozorňování na sebe dojel k výjezdnímu automatu. Stáhl okénko a vložil papírovou kartu s magnetickým proužkem, kterou dostal při příjezdu od hlídačů. Pětivteřinové čekání se vleklo jako věčnost. Strážní byli zalezlí v boudě a železná křídla vrat byla pevně zavřená. Sáhl do vesty pro nabitou pistoli. Položil si ji do klína. Téměř hypnotizoval kovové sevření mohutné brány. Nebyla to síla jeho vůle, ale časová prodleva, co začala východ otevírat. Dalo by se říct, že si Andrej oddechl. Zařadil jedničku a ujížděl pryč.

          O hodinu později zanechal Mercedes s původními značkami na placeném parkovišti u letiště, přesně tak, jak měl ve smlouvě s půjčovnou. Ke svému vlastnímu autu se musel vrátit o jednu zastávku autobusu zpět do města. GPS-1 už dávno ležela na dně řeky Moskvy spolu s dalekohledem a zbytkem zásobníků s náboji. K ničemu mu už nebyla. To bylo jedno ze základních pravidel. Nenechat za sebou stopy. Kdyby tuhle pušku použil při další zakázce, policie by z balistiky mohla najít souvislosti. Rukavic se zbavil teprve až pozdě v noci u Kyjevského vakzalu*, kde se bezdomovci ohřívali u zapálených kovových odpadkových košů.

          Do svého hotelového pokoje dorazil po třetí hodině ráno. Bydlel zde už šest týdnů, a přesto si ještě nezvykl na hluk, kterým byl hotel obklopen ve dne i v noci. Množství celonočních barů a klubů kompenzoval jedinou výhodou, a to umístěním v centru města. Nacházel se na ulici Rožděsvenka, jen jeden blok od Velkého divadla. Nepřehledné skupinky turistů a hustá síť městské dopravy mu zaručovala bezpečí anonymity, kterou postrádaly okrajové a klidnější čtvrti velkoměsta. Otevřel okno, aby noční studený vzduch mohl proniknout do vytopeného pokoje. Byl konec září a radiátory běžely na plný výkon. To byla nezpochybnitelná známka toho, že čas podzimu už je pryč a že se blíží studená zima. Andrej se celý znavený vysvlékl z obleku, který ledabyle přehodil přes křeslo a šel si lehnout. Teprve teď se mu ulevilo. Chtěl naspat alespoň pár hodin před svou další náročnou akcí.

         Poslední obraz, který mu vytanul na mysl a na který si později dokázal vzpomenout, byly oči plné prázdnoty jedné malé holky, jejíž osud vůbec neznal. Tentokrát mu hlučná ulice nevadila, protože usnul téměř okamžitě, co zavřel oči.

* nádraží



Poznámky k tomuto příspěvku
Rony Rubinek (Občasný) - 28.7.2005 > Ne dobré, ale výborné! Sice fakt mafiány nemusim, ale skvěle napsaný!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 29.7.2005 > Rony Rubinek>  to je milé, moc si toho cením.
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 28.7.2005 > Dobré.
Body: 5
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 29.7.2005 > fungus2> Díky moc, obvzlášť za to, že tě nikdy (aspoň doposud) neodradila délka
<reagovat 
celej on (Občasný) - 1.8.2005 > Suprácká eposa!
Jen jsem zcela úplně nepochopil proč si bral odstřelovací pistoli do uzavřeného prostoru...
Když jsem byl menší hrál jsem takovou hru na zabijáka-Hitman se to jmenuje a tam byly opravdové kousky-bosse japonské mafie zabít špatně naporcovanou rybou(takovou tou jedovatou, myslím TOFU nebotak nějak), na záchodě jsem škrtil lankem atd...ale možná že v ruskou jsou takové zvyky...máš to nastudované, takže neodporuji:)
Navíc jsi ho min. popisovala jako mladého genia najemných vražd...mladí se nebojí...
Ale je to vybroušené, nemá to slabší místa a všechno to ostatní jako čtivost:)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 2.8.2005 > DondedoG>  abych byla upřímná sama k sobě, teď když o tom tak přemýšlím, máš pravdu. V dalších kapitolách se škrcení lankem & spol. objeví tím si buď jistý, ale tu japonskou rybu asi vynechám . Dík za postřeh.
<reagovat 
 celej on (Občasný) - 2.8.2005 > Lamarski> Ta rybka je stejně takové japonské unikum a v každám sushibaru není...ale přišlo mi docela srandovní, že to lidi vůbec jí...na té rybě je jedlý jen kousek bříška a všechno ostatní strašně jedovaté:) Stačí uříznout o kousek víc a...
To Rusové raděj kaviár...
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 2.8.2005 > DondedoG> . Japonskou kulturu mám také moc ráda, ale ti Rusáci jsou mi bližší, protože jsem je trochu poznala. Dík za tip  na ochutnávku
<reagovat 
 celej on (Občasný) - 2.8.2005 > Lamarski> :)
<reagovat 
jiri-jirik (Občasný) - 3.8.2005 > Proč to skončilo ?? Zabil i ty dva další ??
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 3.8.2005 > jiri-jirik> Je to třetí díl :) a vzhledem k tomu, že tenhle týpek je jednou z hlavních postav, tak jeho řádění nebude mít konce (což si vychutnám). Někdo mi u jiných příspěvků vytýkal, že je to moc dlouhé (ale tuším, že jsem nikdy nepřesáhla víc jak 6 word. stran). Takže na další mrtvolku si budeš muset počkat. A jistě své příznivce potěším i tím, že na scénu vstoupí pekelná konkurence . Ale teď vážně. Mafiány mám v převážné většině v cajku, ale vždy tam najdu něco, co se mi už nelíbí a tak se snažím pilovati. Proto ti doporučím zkouknout i předchozí kapitolky, aby ti později neunikaly souvoslosti. ;) Dík moc za štědré hodnocení a snad se ti to bude líbit i dál  
<reagovat 
ireversible (Občasný) - 9.8.2005 > Tohle je geniální:)))Poslední kapitola byla vybroušená.Stále větší a větší napětí.Luxus.Spisovatelská úroveň i touha se v tobě nezapře:)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 10.8.2005 > ireversible> Děkuji, ovšem nenech se mýlit stále je co brousit.... kdybys jen četl předchozí 2 verze:(( auuuu!
<reagovat 
čtenář Alča - 16.8.2005 > Konstatuji neshodu podmětu s přísudkem ve větě skoro na konci této části: Dvě kulky do hrudi mu prorazili cestu k hlavnímu vchodu.
Jinak OK, trochu podezřívám z přímé účasti či spoluúčasti na mafiánských hrátkách. Líčí-li autorka prostředí s takovým zaujetím a bravurou, skoro až se znatelnou stopou důvěrnosti, nutně to v čtenáři musí zanechat stín již řečeného.
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 16.8.2005 > čtenář> Dík za info Ali, jdu hned opravit. Na ostatní: no comment
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 1.10.2005 > a co okraje?

dnes dávají Leona, ten film mám rád
Body: 4
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 1.10.2005 > Václav Mráz> Ty okraje jsem nějak nevychytala, napravím to, jen co zjistím jak (asi návrat k Exploreru). Můj prohlížeč je nějak imunní na ty hejblátka při vkládání či opravách, nefungují mi ani hot keys:(

Zbožňuji téměř všechny filmy Monsieur Luc Besona;))) Zvlášť když tam hlraje Jean Reno.
<reagovat 
Lhostej (Stálý) - 26.10.2005 >

miluju jaks popsala ten moment s vizitkou - jak se vysune ta ruka atd.

to mě dostalo moc!

je to promakaný.

a taky mě dostalo, jak o sobě řek, že preferuje muže... to byl pro mě další bezva momentek!!!

celkově paráááááááda!

 

nějaký opravy:

 

"Žena se obrátila k odchodu, ale pak, jako by si to rozmyslela, se ještě..."

"Zatím ne, ale až na to přijde, budeš první, komu zavolám"

"Viděšeně se proplétali mezi zpanikařenými hosty."

"Dvě kulky do hrudi mu prorazily cestu..."


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
p74 (Občasný) - 9.1.2006 > Dobrý den.

Čtenář: Milá slečno jsem v pasti. Hnidopich mě nenávidí a já prostě nevím co napsat. Musel jsem si přečíst poznámky jiných, kde jsem hledal ospravedlnění pro svůj názor. Potěšilo mě, že se vyjádřili uživatelé na jejichž názor dám, jenže potom jsem si přečetl jejich texty a uviděl body a doporučení. A dostal jsem strach. Ale ani to mi nezabrání napsat to, co napsat musím. Příčí se na prstech, ale musím, mám-li kdy ještě psát svůj názor na Vaše texty.

Tohle je špatné. A vzhledem k prvním dvěma kapitolám a respektu k Vašemu psaní (který jste si jimi získala) je tahle kapitolka strašně špatná. Slabé slovo. Tohle je prostě katastrofa. - Víte jak je mi teď zle, že jsem to musel napsat?

A proč? Máte fajn styl psaní, umíte napsat skvělé postřehy a momenty, držíte linku příběhu, zvládáte výměny osob, děj má švih, text je čtivý a nezadrhává. Dáváte si práci s detaily a realitou. Všechno tohle umíte a potom svou kapitolu prošpikujete nesmysly až bolí u srdce. Proč? Snad zkrat - to byla voda na hnidopichův mlýn. My se kvůli Vám s hnidopichem pohádali. Zakázal jsem mu cokoli připsat a tak mě teď nenávidí.

Dnes tedy jen od čtenáře. I tak mám pocit, jakobych začal sepisovat pohřební řeč. Vlastní.

Začátek až do použít pečlivě promyšlený plán: Jen detaily - strážnou budkou. Myslím, že strážní je nesklonné. - vstupní? - vstupní branou si představuji bránu pro pěší.
- jeden větší detail: To pokleknutí strážného: Popis aktivity a jakés takés ostražitosti je na svém místě, ale poklekl a svítil baterkou pod auto? Proč? Díval se jestli nekape olej? (pardon) Jediné co mě napadlo, že může hledat, je bomba. No budiž - avšak jediný logický důvod, proč by tam bomba mohla být je, že někdo cizí chce Miškinovi způsobit škodu (spíše udělat ostudu) a použije k tomu auto jeho hosta - takové, řekněme, nepravděpodobné. No prostě mi to nějak skřípe...stejně jako až absurdní "debilita" strážců - bezdůvodná - prostě totální vymatlanci. Ale tohle všechno je spíš našeptáváním hnidopicha a dá se to přehlédnout.

Od přestože už tohle po Takové uvažování už si dávno odpustil:
- výborné myšlenkové pochody, fajn atmosféra, další velmi povedený krok k postupnému vykreslení Seibienovy osobnosti.
- tohoto nebo toho pána? - opět mrcha hnidopich
A teď začínají opravdové kopance: Důkladně připravil vs. používá pušku.... Puška - největší kiks (a velmi zásadní), který jste nezvládla... Kdyby se totiž důkladně připravil, vzal by si cokoli, jen ne pušku.

"Pak by jistě přijal taková...." Výborné zdůraznění logické návaznosti vražd - začínáme tou těžší až po ty lehké - pěkné šachy. Moc povedené a vhodně vložené. - napadla mě otázka k hloupým strážím - kdy propadají stráže letargii, stávají se méně obezřetnými? Po nějakých silných opatřeních, která nakonec vypadala zbytečně (nic se nestalo). Co takhle - Obrovský večírek (přísně střežený) minulý týden, plný významných osobností (aspoň jedna :-) )a teď nějaká párty pro "podřízené" - třeba narozky manželky... - uvažování neprofes. strážného - nezaútočili předtím, nezaútočí ani teď - dám si panáka - vodka je dobrá - ještě jeden mě nezabije - hej kámo dáš si taky? - a už chlastaj oba:-)

- příprava - ochranka neodhalila - parčáda.
- Seibien u brány: Tohle se moc nepovedlo - (zavřel jsem oči, nasedl do mercedesu a zastavil před branou - poslední co bych udělal jako nájemný vrah -resp. jako kdokoli a zvlášťě nájemný vrah - je, že bych zatáhl ruční brzdu. Člověk má jen dvě ruce a ruční brzda i šaltrpáka se ovládá tou pravou. Pokud jsem nájemný vrah, mám stále připravenou únikovou cestu, v tomto případě zpátečku (přede mnou je brána ale i jinak by byl útěk dopředu asi hloupost ne?). Jak ale mám zároveň shazovat ruční brzdu a řadit? Krom toho - zpátečka se lépe řadí z neutrálu...
- ...další nedostatek Miškinovy ochranky. Muž byl silně opilý... Muž byl silně opilý je tam navíc - "opilost" říkáte "nedostatkem ochranky" (pochybuji, že jste myslela její problémy s ústní hygienou) a "silnou" říkáte v následující větě o viditelné kontrole kroku...
- celkově pěkně napsaná pasáž se zajímavými momenty a detaily, ale s chybami

Od Zaparkoval po okénka v mezipatře opravdu jsou:
Ach jo - Tak on zaparkoval a už je v hale. Jako byste zapomněla na svou lásku k detailu a momentům. V průběhu celého textu několikrát zdůrazníte, že je venku kosa jako prase a panáček se přesune od auta jen tak v saku... A přesune se ke zbohatlíkům.... Vleze tam jako do chlíva. Žádný sluha u dveří, žádný lokaj pro kabát (zbohatlíci si na tohle vážně nepotrpí...a neříká se tomu snobství...)- žádní lidé, kteří by si ho mohli zapamatovat. A: kabát + lidé kteří nemají být = výbušnina v kabátě, plyn v kabátě... Jako doprovodný efekt je stupňování paniky a odvrácení pozornosti od zadních dveří....

Pokračovat budu zítra, už mě bolí ruce a na pušku sílu fakt nemám - omlouvám se a omlouvám se i za obsah

p74
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 9.1.2006 > p74> 

Zdravím v novém roce a hned dodám, že si tu Vaši kritiku dám jako zákusek po obědě - při něm by mi mohlo zaskočit .


<reagovat 
 p74 (Občasný) - 9.1.2006 > Lamarski> Dobrý - ještě že tak - abych Vám navíc kazil oběd...
<reagovat 
p74 (Občasný) - 9.1.2006 > Tak ještě dnes pár maličkostí:

Miškinova žena - výborně popsaná, ale i u ní je chyba - a to Seibienova odpověď ohledně homosexuality - osobně se mi ta odpověď také líbí, ale kolikrát žena dostává takovou odpověď?. Myslíte, že si ho nezapamatovala? A už tady máme očitého svědka, který si pamatuje tvář - o změně vzhledu jste nic nepsala. Elegantním řešením by také mohlo být odvedení pozornosti k detailu. Např k nějakým extravagantním botám - člověk si zapamatuje boty a nikoli tvář...

- dům - zaparkoval co nejblíže vchodu - a pak vyšel zadním vchoédem a byl prakticky u auta....
- dům - pokud je hala + mezipatro + další patro, pak to musí být velký dům - tak velký dům a tak málo ochranky?
- pokoj v mezipatře - kruhový otvor v okně? - no budiž, ale víte jak je to nápadné? - a přitom mohl sklo odkytovat a vysadit celé (píšete, že je malé). Hlaveň čouhá z okna do haly - víte jak velká je pravděpodobnost, že ji někdo uvidí a zařve? - v tolika lidech v hale? - z bočního musí přímo razit.... Kdyby vysadil sklo celé, může střílet zevnitř, ze stínu - ze světla do tmy nevidíš, naopak je vidět skvěle. Navíc by získal větší prostor pro míření...
- dalekohled.... do 50m lze bez problémů střílet na krabičku od sirek za použití mnohem menší optiky, navíc. Základní pravidlo skryté střelby. Čočka se odkrývá až jako poslední! Odráží světlo (dělá prasátka a zábleksy...) Nabiji, zacílím, zamířím (bwez optiky, sundám kryt z čočky, domířím, mačkám........)
- rychlý odjezd od domu - opravdu nenápadné...
-¨zabíjení po cestě zpět...super až na tu pušku... ale na tu opravdu sílu nemám - jen si představte místo ní pistoli+tlumič+ramenní opěrka...
- jde spát.... podle mě jste to odbyla... vrazi jsou precizní lidé - promítají si zpětně celou akci aby odahlili svědka - chybu - nejasnost - štěstí (kterému nevěří) atd...

- jinak jednu (obrovskou) pochvalu mám: plán jako takový (až na pušku a pár přeskočení a "nelogiku\" něktzerých věcí - dáno puškou - jen zde je totiž opravdu fatální chyba) má skvělou strukturu + výborná (byť nedokončená) práce s davem - odjezd... na jedničku (pardon - tady pětku+D).... ale ta puška a vše co z ní vzešlo... btw. rozloženou pušku a vojenskou vestu pod sako nenarvete - nelze - vypadala byste jako mývalí medvědice těsně před porodem...

¨Výážně mě to mrzí, ale nemohl jsem to nenapsat...

<reagovat 
p74 (Občasný) - 11.1.2006 > Je to třetí díl, tak do třetice.

aneb proč cokoli, jen ne pušku

Puška jakožto nástroj smrti má mnoho výhod, ale také řadu nevýhod.

Pušku GPS-1 neznám a její existenci jsem neodhalil ani na internetu. Popisu jsou nejblíže:

AW50 - bohužel tato puška to být nemůže, jelikož je velká, těžká a nerozložitelná - nepřipadá v úvahu - pomalá střelba (nabíjení)
BS (Beretta Sniper) - také těžká, ale při odlehčení by připadala v úvahu. Teoreticky ji lze upravit do "skládací" podoby. Bylo by ovšem nutno velmi krátit hlaveň, čímž by vzhledem k ráži značně ztratila na přesnosti
BTE (Brown tactical Elite) - vhodná ale nepřipadá v úvahu - nabíjení
HK PSG - vhodná alternativa - možnost rychlé střelby - zásobníkm 5 nebo 20 nábojů (proč by si bral 5???) - možná úprava na "rozkládací", velká váha, nutno zkrátit hlaveň
Mosin nagant - no splňuje... uvádím ji spíše proto, že je ruská a má 5 nábojů. Jinak je lehká, ovšem celopažbená, střelba možná pouze po ranách - ruční závěr - ovšem je to kvér starý jako metuzalém. Pažba by šla, ale že by někdo dělal celý zámek???? - určitě ne.
Robar QR 2 - opět opakovačka - ale je moderní, lehká a variabilní - zde by se o přestavbě na samočřinný mechanismus dalo uvažovat.
SG 550 - pokud už v tuto chvíli pušku, pak toto je dobrá vloba - předělat na rozkládací, upravit hlaveň - má 20-30 nábojů a lze ji použít jako pomalý samopal...
Stoner SR25 - to stejné jako SG - navíc lehčí a menší
SVD Dragunov - je ruská a je to SKVĚLÁ puška - úpravy by s trochou fantazie šly provést - lehká, rychlá, hodně nábojů - nevýhoda - chtěl bych vidět magora, kterému se podaří zkrátit hlaveň
Walter WA2000 - Tuhle bych bral já - sice německá, ale - krátká, protože je to bullpup systém, šla by udělat rozkládací, má sice jen 6 nábojů bezu zásobníku, ale co už... je těžká, ale určitě by šla odlehčit - zde bohužel vadí systém bullpup - ztráta přesnosti (jak velká nedokáži odhadnout)

Vy jste dle mého názoru svým označením myslela zbraň H&K PSG-1 - německou lehkou odstřelovací pušku. Neměl by být problém vytvořit skládací verzi, ale hapruje těch 5 ran - tuším, že standardní zásobník jich má 15. Navíc, tato puška je ideál na vzdálenosti 600-800m, tudíž by zkrácenou hlavní solidně ztrácela - budeme-li uvažovat střelbu na 50 a méně (hale nad 50m se říká hangár:-) ), pak je to ovšem jedno.

Tak a teď proč ne pušku:

Vzdálenost na kterou střílíte (střílí Seiben) je pro pušku s optikou směšná - to by trefil i blb s osmi dioptriemi.
Všechny pušky jsou značně neskladné, a to jak pro přenos, tak při používání.
Pušky mívají značný hendikep v omezenosti zásobníku a rychlosti střelby.
Pušky dělají značný kravál (pro paniku dobré, ale..viz dále) a s tlumičem jsou jižb velmi velké.
Kde máte největší kiksy: 1. pronesl ji v saku a navíc s vojenskou vestou....holý nesmysl
2. položil ji na zem: puška se nikdy, opakuji, nikdy, nepokládá a už vůbec ne na zem - pokud by někdo vešel, tak nestihne nic - pušky se opírají na stranu střelcovi ruky, kterou střílí - zásadně!
3. vložil zásobník - proč si do kapsy nedal další...
4. směr zvuku výstřelu - šel by poznat, tomu věřte - pokud ne, pak je hala velmi malá a má nízký strop a lidi jsou tupá smetánka - no a jsme v rusku, že. V tom stejném rusku, kde se lidé střílejí na pásech a jsme u mafiánského bosse, ke kterému chodí na dýchánky jiní mafiánští bossové...mám pokračovat?)
5. Zásahy bosse - oko - správně, hruď? - klika jako blázen - máte zbraň se zkrácenou hlavní - po zásahu do hlavy by to s ním smýklo tak rychle, že je druhá rána nemýřená, ale zase ne tak rychle, aby to dostal jednou do oka a podruhé do hrudi při dvojvýstřelu (dvě rány automatem-což pro změnu nekoresponduje s puškou)
6. druhá strřelba - ano ano - od pasu do hrudi je jediná volba, kterou měl - kvůli jistotě - ale co neprůstřelné vesty - už to tady tuším bylo...? Pravda i kdyby ji měl, tak H&K nezastaví, a kdyby zastavila, tak by týpek šel do bezvědomí (tlakový úder)
7. hodil pušku na sedadlo - no spíš by ji hodil pod zadní sedadla - jistota je jistota - vedle řidiče je řekněme na očích
8. z vesty vytáhl pistoli.... pod sakem pušku i pistoli? auvajs:-) no a navíc, když ji měl, tak proč ji nepoužíval už při útěku... asi to chtěl mít zajímavější...Totiž: puška = tři náboje, pistole minimálně 7 (desert eagle - zbytečnost), spíš 12. Puška, při manipulaci v uzavřených prostorech značně zpomaluje - navíc možnost střelby jen "dopředu" - zpětné rázy, váha zbraně, obouruční použití a tak... Zatímco pistole - jednoruční - v drughé může být bez problému puška, pokud si nevzal nosný popruh, střelba do stran - navíc je člověk z boku menší cíl - to věd+ěl už May ve Vinetuovi:-)- další + - střelba na více cílů - lze rychle mířit - bez otočení těla až do phlu 90°. Obří + - pistole je zbraň velmi variabilní - některé typy lze dovybavit tlumičem+ramenní opěrkou+optikou - a máme malou pušku.... navíc při druhé střelbě by hodně rychle zbytek poznal kde jste (při použití Vaší pušky)...

Návrat: no budiž, ale co kdyby je třeba zabil... otvírá si tak jako tak sám... Měl by klid... Hnidopich mi řekl, že je to blbost - ale připomnělo mi to, že vy jste na ně také zapomněla...nejsou nikde, jen u brány?

Toť asi vše. Měl bych dva nápady jako inspiraci, jestli je zájem, napíši je....

s pozdravem čtenář (a trochu i hnidopich)

PS: Všimla jste si jak čtenář velkoryse přehlédl Váš přehmat u názvu zbraně? Tak to by nešlo! Milá dámo, ten kvérje byl a bude vždy PSG-1 a nikoli GPS. Kdybyste to nevěděla tak GPS je navigační systém, tedy ta hovadina co ukazuje směr. Vhodné třeba kdybyste netrefila u Miškina na záchod:-) S pozdravem Hnidopich:-)

PS2: Omluvte prosím naše chyby. Spěchali jsme a píšeme mezi prací. S pozdravem čtenář a hnidopich.

<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 12.1.2006 > p74> 

Čiže, nyní při třoše klidu se mohu věnovat reakcím.

Vaše kritiky shrnu jednou větou: Jste prostě báječný! přímo úžasný!

Nejprve začnu tou GPS - ano, jsem blbá, protože takový překlep se neodpouští. Navigační systém samozřejmě znám a dokonce i vím, že se na orbitě naší Zemičky staví konkurence Galileo (malá štiplavá poznámečka, že taky něco vím:))). Uhodl jste správnmě, šlo o pušku firmy Heckler & Koch . Omračuje mě, kolik toho víte o zbraních. Já jsem si sice nakoupila pár knih a vyhledávala servry s touto tématikou, ale můj nepraktický ženský mozeček spíš vybíral podle vzhledu a až v druhé řadě podle hmotnosti a dalších parametrů. Pokud jste nějaký zbrojíř, tak klobouk dolů před znalostni, pokud jste si dal tu práci a kvůli mému amatérismu jste jednotlivé typy studoval na intenetu, pak klobouk dolů dvakrát a pokud jste náhodou charakterní nájemný vrah a hlídáte čest profesi, pak rovnou vyseknu mušketýrké pukrle:) 

Té pušky se oprvdu nějak nechci vzdát, protože mi na tuto informaci navazují další díly, ale připouštím, že je to neobratné, takže v úvahu připadá i ta pistole+ optika + ram. opěrka:)

Debilní strážci, co jsou ožralí mají svou logiku (zvlášť když mám takovou zkušenost, ale mohu to ještě nějak ovlivnit-přizpůobit. Důležité pro mě je později zdůraznit rozpory mezi profiochrankou a bandou svalnatých nýmandů s hlavou na dně flašky.

V dalších bodech je to jasné. Autorka se nechala unést filmovým střihem a tím ochudila čtenáře a nadzvedla hnidopicha:)

Ohledně homosexuality - ano upoutal by pozornost, ale Miškinova manželka asi policii pomáhat nebude. Zdědí prachy a zbavila se starce, vlastně jí pomohl. Ale je fakt, že jsem žádnou takovou odpověď od muže nikdy neslyšela, na druhou stranu žádná slušná dáma se takhle nenabízí:)))

jináč všechny info o tom jak se chovat k pušce, či další rady si schovám, oni se budou hodit i příště a autorka jako když je najde:)

 

Pokud máte nápady na inspiraci, ráda si je přečtu ovšam jako autora mě bude štvát, že jsem na to nepřišla sama a hrdost mi asi nedovolí to použít.

Shrnu: děkuji za připomínky jak čtenáře, tak hnidopicha, protože to nesmírně pomáhá. Nemusí Vás nic mrzet, je dobře, že jste odhalil slabá místa, já se s tím nějak poperu, protože kdyby ne, tak to můžu vlastně zabalit. Tak.

 

P.S. Dragunova si schovávám na později, sice je to starší kousek, ale také jsem slyšela jen samou chválou. Mmch dobrý likvidační prostředek na vrčící šéfy;) Jen žertuji, ten můj je normálně dobrý, ale dnes ... nejradši bych ho dala jako hračku Žigu Darišovi;))))


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 (3) 4 5 6 7 8 10 12 13 14 15 16
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter