|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
13 přání tramvajím č.17
_________________________
17-ky na trase z Podolí
do víru epicentra
v pupku Alma mater.
Do lůna Franz(tiš)Ka-fkova mysteria
požíraného pomalými viry FuckDonalda.
17-ky na trase z Podolí
hřejou elektrodami bradavek
v náprsních kapsách
jen lehce vypouklé fotky nahého
Ericha won Dänickena.
Milostné deníčky popsané
na týden dopředu.
V sedmnáctce na trase z Podolí
17-ky míjejí mne
ve stále hustších zástupech
a sny o ukončení
jejich přezrálých panenství
stávají se
- čím dál velkolepější
fantazií.
Pohledy
neberoucí ohledy
na vlastní náklady.
Mé chlípné pohledy
jsou čím dál bezpečnější.
A tak 17-ky drkotají zuby
dál ve vyjetých
vysvařovaných železných kolejích.
Revizoři krouží hladově kolem
jejich neprocvaknutých hymenů.
Přežijí-li netknuty
průjezd denními jeskyněmi Koňského náměstí.
Projdou-li přes třpytivé barikády
ověšené pozlacenými nápisy reklamních agentur.
Nesvedou-li je z cesty pasáčci melodií
ohrané písničky lkané na pozlacenou píšťaličku.
Nepadnou-li do ok sítí
vábniček bohatých cizinců.
Nestáhnou-li se hladové smyčky
smyslně klouzající po jejich bocích.
Nepodlehnou-li
nevystoupí-li,
nevyslečou-li,
nenakřápnou-li,
nezkazí-li se: Lilie.
Možná pak v otočce
líbezné piruetě na konečné
vydají se mi znovu vstříc.
V plen.
Jejich kroky povedou
směrem k famózní budově
newyorksko-podolské metropolitní vodárny
aby zde vy-vstoupili z tramvaje
do očistné lázně
na nudapláž mých hypotetických
VZPOMÍNEK NA BUDOUCNOST.
|
|
|
