|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Královně a králi
se dcera narodila.
U postele sudičky jí stáli,
každá osud přihodila.
První ji dala do vínku krásu,
druhá zas moudrost a dobrotu,
třetí nepozvali, ze zloby přisoudila ji 100 let spánku, když píchne se do hrotu.
Ta druhá však v princi jež políbí jí dala spásu.
Dcerka měla oči jako pomněnka
a blonďaté vlásky,
dali jí jméno Růženka
a věnovali jí spoustu lásky.
Tak stalo se, že náš pan král,
vše co ostré jest, odstranit z království dal.
Jednou když Růženka dospěla,
za zahradou uviděla dvířka jež lehce se zachvěla.
Pomalu je otevřela a dovnitř vkročila,
kolem dokola neznámá kvítka se točila.
Uviděla babičku jež nějaký květ jí dává,
řekla jí že to růže jest, že voní až točí se hlava.
Růženka nevědouc o trn se píchne,
najednou usne a všechno ztichne.
100 let spí Růženka s celičkým královstvím,
kdopak ji zachrání to vám hned prozradím.
Jednou zabloudil mladý princ
k zakletému zámku
a netušíc vůbec nic,
našel uvnitř spící pannu.
Ta ihned se mu zalíbila,
na rty ji něžně políbil.
V tom Růženka se probudila
a celé království s ní oživil.
I jí se mladý princ líbil,
děkovala mu za vysvobození
a tak mu sám král slíbil,
její ruku, nechť se s ní ožení.
Na zámku je hostina veliká,
ti dva šťastni spolu jsou.
Co bylo dál se neříká,
ať navždy spolu zůstanou.
|
|
|
