verze skicáře

seběhl jsem schody

ve schránce strážná věž

-         už jsem mu říkal, že jsem přece pohan!

jdu po chodníku

přejdu silnici

otevřu dveře do samoobsluhy

popadnu košík

hle:

půlka chleba

mléko

papírový kapesník

prášek na praní

cigáro

přejel jsem jednu bábu

nechtěla se vyhnout

zaplatil

nechal padíka dýško

a stejnou cestou se vrátil

naše sámoška

je plná malých dobrodružství

verze minimalistická s koncem klasické nebásně a vůbec prvky nepoesie

rozmazaný schody

schránka! pohan!

šmouhy silnic

prorvané panenství skleněné výplně

žonglující košík s:

chle

mle

prá

kap

cig

akcidentální stařena

mince ve vzduchu

chytlavá pokladní

šmouha směrem domů

ještě nasrat do brku

verze třetí

s elegancí zkopírovaných veršů a vykradených námětů velkých básníků jsem se rozhodl publikovat na literárním serveru nějaké dílo – ovšem chyběl mi námět – tak jsem si vymyslel, že půjdu do samoobsluhy nakoupit a zkusím o tom napsat – jak to dělají ostatní? ptám se – ten píše jako holan, ten jako skácel, ten jako miroslawek – ale jejich kydy nemají smysl, jsou to vyblité prázdné klasy – asi v tom bude ten úspěch! – tak jsem popadl domovníkovo zimník..elegantní poděděný klobouk z veluru..ve dnech, kdy vzteklý vítr duje se vydal chlebem a strdím do útrob poštovní schránky na dně přízemí, kde mnohé brožury mi zacelily rány na neklidné duši..pastevci mě rádi hostí..zvou, ať se jdu ohřát k nim..ale ať si řvou vichry a déšť buší do větvoví, vyrážím na cestu opačnou..žvancem cárů na Jetřichu dlážděnou..kavalíre krásný, proč do války jdete? ptá se přejetá bába košíkem po přeslici..krasavice, ze které dýchá vůně pižma..šarm a vzruch..tu platím s hanbou v oku štíra – můj je desátek! – vzrušila se dáma u mýta a já vydal se zpět..doma pro vás budu lkát!