|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
noci, má matko, slyš, ach slyš
můj nářek z temné krypty stoupá
a zoufalství jsem stále blíž
já - nemrtvá a přec tak hloupá...
když prvně večer ke mně slét
můj princ, tak přitažlivý zdál se
ty rudé rty, ta bílá pleť
a teď - no učiněné prase!
v ústech as mu žumpa kvasí
v zápachu nohou drží primát
ty zdánlivě lesklé vlasy
mohl by do friťáku ždímat
od pohřbu stále stejný frak
cizí je pro něj všechna něha
po krvi s chlastem, to je drak
a do rakve vždy v botách lehá
on celé noci prolítá
k ránu se vrací zpitý zcela
pokaždé hrobka poblitá
a já abych to uklízela
nikdy mne nikam nevezme
pořád je chladný jako skála
tak dřepím v rakvi železné
ach, že já husa se mu dala...
|
|
|
