|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Forbíny života
1997/98
Krátký úvod do bezútěšnosti
nejde napsat nic
o nekonečnu
jde napsat o řadách
sklenic postavených dnem vzhůru,
o desítkách černých barových
stoliček seřazených
v maniakálně přesném
zástupu
a lze taky napsat
o řadě zažloutlých světel,
jež k ránu postupně
zhasínají
a zhasínají...
Nekončící sled sebevražd
a semaforů
6/97
Alespoň směrovky mne vedou k východu
napiji se
láska je dodržování pravidel
ty a já
v kalhotech
a ve žluté a bílé
sukně a
květy a
zašlé spony
do vlasů a
pousmání se nad
umělou difenbachií u východu.
proč jenom jsem bral
tuhle práci?
6/97
Diskontinuita
v Rožnově pod Radhoštěm jsem jenom
pil
pivo a víno a rum a vodku
a když už se hodně začal
ozývat žaludek,
šel jsem se podívat do
lesního amfiteátru na nějaký
koncert /a snad se jmenovala ta skupina
"černí berani", ale rozhodně byla
moravská - a méně opilá než
já/
zkoušel jsem si zatancovat, ale
byli tam milí venkovští lidé a
já, a pořád jsem tedy trochu
upíjel, no, ale
nakonec jsem to přece jenom
zkusil
nevím co bylo dál.
ráno jsem se probudil
v místnosti plné lidí, asi
někde na statku nebo
tak nějak a
vůbec mi nebylo špatně,
měl jsem jenom erekci
po delší době, ale
nikdo, kdo by mi
pomohl
rozepnout
kalhoty.
výlet bez cíle.
20/VI/97
zvíře
já
uměl pít
a
podívej
se na mě
teď:
neumím pít
a dokonce
neumím ani
nepít.
vyzáblé zvíře s pivním břichem
a pohaslýma očima
zvadle jezdí
sem a tam s vysokozdvižným vozíkem
rozbitým areálem
a těší se
na víkend
kdy se pomazlí s kočkou a
pustí se v televizi
dobré ráno s dádou
a konečně
bude mít čas
umíchat si 2 vejce
na cibuli
16/X/97
import
zvuk brzd náklaďáků
a hned potom vrčení
topných těles
a už cítím, že
mám v hlavě po pivech
vykrákáno
po těch pár pivech
obleču si kabát
a prohodím s
řidičem
pár slov
"zima, co?"
"NA HOVNO!"
"kam to jde?"
"DO PRDELE!"
když mu odhodím plachtu
ze sajtny,
spadne mi na
hlavu
sníh a
já
MAKÁM!
vánoce přicházejí jenom
jednou
za rok -
- a všichni je slaví.
ne každý si je však
uvědomí.
97
nezapomeň nakoupit
ve své zbabělosti
tě vidím
na schodech
s taškou
a s úsměvem
třpytí se
prasátka
studu
a strachu
nikdy nezapomeň
vybrat schránku a
koupit mléko a
cigarety
9/9/97
bestie
ráno
většinou vstanu
dřív, než
magda. s cigaretou
mezi
zuby ji přeskočím
ztopořený -
- má krásné nohy
a zadek
a obojí je
vidět a když
v psím
košíku zahlédnu vykuchaného
plyšáka, vím,
že
ještě žijem.
pochopím,
že
musím
zase další
den pokračovat
pracovat
obědvat
venčit bestii.
myslel jsem,
že
jsme umřeli
už
dávno předtím.
nadechnu se a
milióny
zasranejch
mikrobů mi vletí do
držky
čeká mě
kompletování
výrobků zdravé
výživy do
krabic a
2 telefonní
HOVORY
od
zaprášeného stolu
v zaprášeném skladu
kdesi
ve stodůlkách
26/V/98
0:15
jak to vysvětlíš?
fakt jsem neměl
víc
než
5 piv
"tak ale
vypadni - dohoda
je dohoda!"
zavazuji si boty
a kočky
řádí
"jak mi to
vysvětlíš?"
vím, že jsem
hajzl a odcházím
k hospodě.
"nechoď
chlastat!
nechoď
do hospody!"
pche! nasaju rypákem a
jdu.
26/7/98
drzej a blbej
snad si nemyslíš,
že vyvolám
hádku
objednám si
a
odejdu
domů
talířky a
skleničky a
svíčky
shodím
ze stolu
a řeknu "mějte
se"
vrchnímu vmetu,
že nevím
nic, co se týká
placení.
97
boty
jiná reakce
na její
tričko.
zkašlala
a bylo jim to
jedno.
už jsem to chtěl
málem říct.
na staré boty
nové tkaničky
3/XI/96
úděl
mám to všechno
v hlavě.
jsem
jako bradbury
- neodolatelný svou
lidskostí,
čapkovskou
chápavostí hlouposti a
retardovanosti.
mám to
v sobě.
socky se
na mě
lepí -
úchylové,
zloději,
důchodci,
zmrdi -
ale
je to moje
vina. bavím se
s nimi, ačkoliv
bych je
nejradši
zabil. když je
odmítnu, křičí na
mě, že
sám jsem
zmrd,
zloděj, úchyl
a ožrala a
já
jim radši
neodporuji.
97
máme zlato!
měl jsem pozici,
ale když jsem vypnul
televizi,
odhrnul
deku
na okně a
vykoukl ven,
běhal tam estébák
a nakopával cizí
psy. v hokeji jsme vedli
1:0.
zabalil jsem
láhve
a vyšel /vyběhl/ z bytu,
abych je vrátil.
bylo mi téměř
24. březen 98
úřad práce ti pomůže /zaplnit čas kreténským pobíháním po městě/
nečet jsem dnešní noviny,
ale
všechno jsem vstřebal
ráno
při telegrafickém
přehledu zpráv.
mít na zádech "mercedes-benz"
je fajn,
ale já
žiju
stále,
aniž bych se plazil
před soukromníky
a škemral
o nemocenskou.
i když můj
kocour má
chronickou rýmu,
je to náš člověk
a ví, kde si může
utřít nudle.
433 95 18.
20/X/98
cikáni napadli negra
veškerý čas
uplynul
"zachránil jsem ti
život"
ale ne,
když zavrtíš hlavou,
sklesnu
a
nevím,
co dělat.
"je to jako rallye"
"ty vole, řezat
zatáčky,
mít NÁSKOK"
a mít
zašlemený kalhoty
a boty s děravou
podrážkou.
"výbuch v izraeli zranil
60 lidí, jednání
pokračují".
není komu volat.
nemám kde spát.
20/X/98
forbíny života
chci být zmrdem
který každé ráno
vyleze
v deset
a dojde
na roh
pro noviny
2 dny staré vousy
šedivé až hrůza
vyklopí 1/2 konzervy
hovězího
do misek
pro kočky
a
tluče špačky
do dvou.
pak si pustí
forbíny života
a
umře.
být zmrdem je těžké.
lítost
když posloucháš
rokenrol
ivy pešáka,
slzy ti samy vyhrknou
do očí
"to je to, co mám rád".
víš, že ho nikdo
DOOPRAVDY
neposlouchá.
lustíš křížovku
a jen tak
vnímáš nějakého vousáče
s 5 zuby,
moc se snaží,
ale když uvidíš
ve výprodeji
p. bobka,
sáhneš raději
po bobkovi,
ale
klínem klín
nevyrazíš.
nakonec -
- modrák si radši
koupí
budnu
koženou
za 250,-
a řekne
"pojď"
a v pivnici
"na opatově"
hraje rádio
/forbes a zapomnění/
po/XI/98
|
|
|
