Klouzavý šepot do duše vtančí,

drancuje karmu, upíjí věčnost,

sténá ... 

Noc končí nocí,

slabika nekonečna odražená

zpět do předposlední vteřiny,

tiká ...

 

Mazlivé doteky slov

jak vlnobití bez hukotu,

plešaté hroudy na moři.

Ne oheň,

jen teplý popel z dubu,

i černá mizí strachy,

Není, kdo by přiložil