A tak si kdyby převléklo

čas minulý,

Když změnilo se v čin

A nikdo už nezjistí,

Zda divné světlo nebyl vlastně stín.

 

Pocit vítězství se zanítí

Možná až po trapných ránech.

Svědění touhy odvety,

Rozškrábe se pak marně.

 

Pak nezbývá než zůstat

V pozici vítěze,

Co snad sůj vavřín přečká,

Mlčme, není, kdo by vyhrál.

Úsměv, blesk a tečka.