Mnohokrát jsem tam stál,

světla jsem rozsvěcel,

nezhasínal.

Mnohokrát jsem tam stál,

nešel dál.

Bránila závora slov,

klíč k zámku pasoval...

Mnohokrát jsem tam stál,

bála se abych nenašlapal,

nechtěla věřit čistým podrážkám

Mnohokrát jsem tam stál

nechtěl dál,

kameny po kapsách,

ty věty,

co se neříkaj’...

I mnohokrát má naposled,

prudké slunce od oken,

slepé oči,

zatnuté drápy, tiché pochyby

zlomeny brýle

a jen žár

…. jen ten žár

zůstává