Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
	<předchozí v kolekci Yvon z kolekce Jindřišské povídky Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 19.9.2016 (15:37:54) další v kolekci>

Yvon přijel do Prahy pracovat z Marseille. Pokud byste chtěli poznat pravého Francouze napoleonského vzezření, pak nebudete litovat setkání s tímto malým, hubeným člověkem s rychlými groteskními pohyby, na jednu stranu zábavným a na druhou neustále uznávajícím autority, nad kterými by český Švejk kroutil hlavou.

"Jmenuji se Yvon, budu tvůj  šéf a položím ti několik důležitých otázek." Posadil se Yvon do rozpraskané kancelářské židle. Než-li stačil nový pracovník firmy Jeromes, pan Macek, cokoli říci, Yvon vytáhl z kapsy tužku, odkudsi papír a ten pevně a důležitě položil na stůl. Seznámil nového zaměstnance s prvními úkoly, pan Macek napjatě poslouchal a neodpovídal. Byl natolik zabrán do pozorování onoho  muže, že vlastně ani nevnímal smysl slov, která považovala druhá strana za velmi důležitá.

„Je vše jasné?“ Předklonil se Yvon k panu Mackovi . Ten s sebou škubl a bleskurychle zalhal: „Jistě, Yvone, vše je mi jasné.“

 „Dobře.  Mám dotaz. Jak se zachováš, pokud po Tobě bude chtít zákazník požadavek, na který má sice nárok, avšak my na něj nebudeme mít čas? Hu?"

Na to podivné hu si musel pan Macek časem zvyknout - Yvon vyhrnul pokaždé tak divně rty až k okraji žlutých zubů.

"Asi ho poprosím o slovní vyjádření toho, co chce, aby se celá věc pozdržela a pak vše projednáme mezi sebou." Zapřemýšlel pan Macek.

" No dobře, dobře, a co dál, hu?" Přistrčil si o něco blíže židli Yvon.

„No, když to nepůjde“ usmál se rozpačitě pan Macek, pak mu řeknu, že musíme vše probrat na poradě, po týdnu budeme vše eskalovat, pak zase eskalovat, zákazník se bude cítit vyčerpaný a pak samozřejmě, pak půjdu za Tebou šéfe se poradit."

"Co bych Ti asi tak poradil? Povídám, že mu nemůžeme jeho přání splnit, hu?" Začal nervózně cvakat Yvon stříbrnou propisovací tužkou.
Pan Macek začal váhat. První den v roli práce výpočetního technika, neznámé prostředí. Povšiml si Yvonova stolu. V jeho rohu ležela ledabyle srovnaná halda papírů, kolem které bylo perfektně uklizeno. Pan Macek tak velmi rychle pochopil, že Yvon bude pracovitý muž, který nemá čas na úklid a který si před jeho příchodem akorát narychlo urovnal stůl.

"Yvone, pokud zákazník chce něco,co mu nemůžeme dát, pak má smůlu.“
Nový šéf však z ničeho nic vyskočil na stůl a vykřikl:" Hele, hraju divadlo, dobrý že jo? Jasně, takového zmetka přeci vyžeň, jednoduchý, jasný, ne, hu?"

Yvon skákal na stůl pravidelně, rozčiloval se pravidelně, prakticky jediný, kdo s Yvonem dobře vycházel, byl Alex. Alex si ke každé kávě dával šloka maruhuany, po obědě už šustil baličkou a po práci se těšil na další. Nebylo tedy divu, že po každém výskoku jen česky pochvalně poznamenal - hele, kluci, to bylo dobrý!" Měsíce míjely, Yvon stále křičel to své hu a pan Macek si ne a ne na toto nové pracovní prostředí zvyknout.

Jednoho zimního večera pan Macek opouštěl fabriku značně unaven.

"Nechceš svézt," ozval se za ním šéf, který stejně jako on opouštěl pracoviště.

"Ani ne, jdu pěšky, ale díky," odsekl pan Macek a přidal do kroku.

"Před odchodem jsi říkal, že letíš k Andělu, pojď, svezu Tě." Dala si ruce v bok ta malá rachitická postava – pan Macek se překvapeně otočil a a česky zašeptal. „průser, von už umí česky“. Poté pracně přemýšlel, zda něco o Yvonovi špatného neříkal..“snad ne,“ otočil se a zamířil přes trávník k vozu. Jen, co se rozjeli, pan Macek ucítil odkudsi ze svých bot spolujezdce psinku. Dělal jakoby nic a v sepjetí všech sil tlačil podrážky k podlaze, aby pod nimi vzduch proudil pokud možno co nejpomaleji.

"Máš pěkné auto Yvone, to je Citroen, vid?" Pochválil neznale pan Macek Yvonovi vůz, o kterém tak rád všem vypráví.

"Ne, to je Renault." Podrážděně vyprskl Yvon.

"Aha, promin, u těch kosočtverců si nikdy nejsem jist, co přesně znamenají," nedalo panu Mackovi, aby si nepřisadil.
Yvon byl ticho, věnoval se řízení, během kterého si počal nebezpečně hrát s větrákem. Na Plzenské s sebou trhl."Něco tu smrdí.

"Yvone, nic necítím," snažil se o zmatení přirozených smyslů řidiče pan Macek. "A víš ty, že možná něco cítím? Nemáš tu takový ten stromeček do auta? Víš ty co, já si jednou koupil voňavku a ta vyprchala. Nevšiml jsem si toho,nalezly mi do ní mouchy, chcíply tam.."

"Už mám těch Tvých žertů po krk,“ vyskočil Yvon.. Já nemám v mém autě bordel,umyj si auto a nebudeš ho tam mít taky!"
"Sorry Yvone," plácl pan Macek řidiče přátelsky přes rameno a utichl. Odpolední zácpy na semaforech dělaly asi čtyřkilimetrovou trasu k cíli nekonečnou. Unavení řidiči troubili jeden ja druhého, jako na fotbalovém hřišti, chodci se snažili projít příčně kolonou.

"A nešlápl jsi do něčeho? To se stane, víš ty, kolik běhá kolem fabriky psů." Zariskoval pan Macek.

"Myslíš?" Zašlápl Yvon brzdu a jogínsky otočil obě boty podrážkou vzhůru.

Takovou bleskovou reakci pan Macek nečekal.  "A co ty?" Zněla krutá otázka.

"Nic tam nemám".

"A jak to můžeš vědět?" Zazubil se Yvon.

"Díval jsem se."

Kupodivu těm slovům Yvon uvěřil a pokračoval v jízdě. Už jsem Ti to říkal, nemám někdy ty Tvé vtipy rád," procedil přes zuby. Poradím Ti ale jednu věc. Až zítra přijdeš do práce, máme tam sprchy, vezmi si s sebou náhradní oblečení. Víš, at nejsi tak zapocený."

V té chvíli si pan Macek s radostí přitakal, že má zapocenou košili a slíbil Francouzi lepší hygienu. U Anděla ho Yvon vysadil v podzemních garážích. Pan Macek se opatrně vysoukal, aby nic z podrážek neupadlo a zamával. Neupadlo nic, druhý den Yvon přišel do kanceláře a přískokem zasedl za svůj stůl. Pan Macek si oddychl a okázale vyndal s kapsy parfém, který byl ihned okomentován jakýmsi dalším hu.

Poznámky k tomuto příspěvku

P.V.Ctihodný (Občasný) - 19.9.2016 > Docela vtipné a čtivě napsáno.Trochu mi to připomnělo potrhlého italského šéfa mého kamaráda. Body: 4 <reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 20.9.2016 > Když oni jsou tací nevtipnější, až když se stanou vzpomínkou:-) Ty jsem opravil, děkuji. <reagovat

Zrušit obrázky    Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno   e-mail> Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + sedm ?