jelen (Občasný) - 22.6.2003 > Ty jo, já už skoro nestopuju, neberou mě, bojej se. Čim dál víc, před dvěma lety jsem stával hoďku, to ještě šlo, teď pět. Lidi se bojej čim dál víc. Než stát pět hodin v prachu krajnice, to radši vypláznu kilo za vlak jojo. Lidi se bojej a když berou, tak holky (taky bysem bral holky kdybych měl čim, takže to neodsuzuju, takovej je holt svět, spíš mě sere, že když nemávaj holky, tak nevemou nikoho a ještě udělají vulgární gesto (co si timhle kdo dokazuje?)). Kde bejvala solidarita, tam je teď strach, to znamená nějakou patologii v ontogenezi toho našeho spolku, kterýmu se řiká ČR.
Jó cesťáky, ty mam rád. Brávali mě většinou cesťáci, myslim, že jich většina věří, že jim stopaři noseji štěstí. Docela zajímavej spolek (léčiva, autopotahy, hrací maty, stavební hmoty...) zajímavý typy. Tož čet jsem před chvílí tvuj příspěvek o dnu cesťáka. Tys asi četl Čisté radosti mého života od Zdenka Šmída? Jestli ne, tak si je přečti, z toho co tam píšeš si myslím, že tě okouzlí. Když jsem to ve svejch osmnácti čet, tak jsem si kvůli tomu dělal řidičák, abysem mohl taky dělat cesťáka.
No já už skoro nestopuju, ne že bych se bál, že mě někdo něco udělá, spíš se bojim, že bych skejsl někde na výpadovce...... Ale kdybys někde viděl stopovat menší, podsaditý, ježatý individuum, v černý námořnický bekovce, s kytarou a báglem (pravděpodobně sveřepym výrazem, aby ne po pěti hodinách), tak jsem to možná já. Docela rád bysem s Tebou hodil řeč.