Vlastně nevím, co se doopravdy stalo. Hodně nad tím přemýšlím, ale možná že to všechno bylo docela jinak, než jak si to představuji. Těžko říct.

V čajovně U Božích mlýnů stálo v rohu místnosti na starém rádiu akvárium a v něm plavaly dvě rybičky, myslím že paví očka. Kdykoliv jsem tam přišel, byly tam. Nikdy jich tam nebylo víc nebo míň, nepožíraly se, ani nemnožily. Často jsem se na ně díval a přemýšlel o tom, jaké to asi je, trávit celý svůj život ve skleněném akváriu. Vezměte si jen tohle: o čem si tam spolu mohly celou tu dobu povídat? Vyprávěly si snad o svém dětství? Nebo o svých plánech do budoucna? Jak široký je okruh konverzačních témat akvarijních rybiček?

Jeden můj kamarád byl půl roku v Austrálii, Neil Armstrong byl na Měsíci, já jezdím každý rok do Jeseníků, ale ty rybičky ne. Nikdy si nevzaly dovolenou a z celého širého krásného světa a okolního vesmíru znaly jen čajovnu U Božích mlýnů.

Když jsem tam včera znovu zašel, zjistil jsem, že už tam nejsou. Zmizely i s akváriem. Možná, že to bylo docela jinak, ale rád si představuji, že si jednoho dne prostě řekly, že už toho mají dost, sbalily si svých pět švestek a vyrazily do světa. Možná se jely podívat do Paříže na Eiffelovku, možná jely k moři, možná se vydaly prozkoumat otisk podrážky Neila Armstronga na povrchu Měsíce. Těžko říct.