Svaly, klouby, kosti

a nejvíc duše…

…od úzkosti,

od beznaděje, od zklamání,

že nejsi nikde

k  nahmatání,

jen noc a tma

mi tisknou chladné dlaně

na srdce, které

liknavě a odevzdaně

světlou a tmavou krev mi míchá

a v pavučině tíživého ticha

ne!

necítím tvůj tep ani tvůj dech,

jen husí kůži