ariel (Občasný)

O.K.

Levity (Občasný)

Tak tohle je snad ta největší síla, co jsem tu četla.......celá jsem se z toho opotila...

egil (Stálý,Redaktor)

Je to takovej sympaticky nasranej pokřik... :)

Místy hodně dobrý, místy to ulítává, generelně — ženská poezie v lajně Sylvie Plathové, kterou mi to výrazově dost připomíná.

Ovšem oproti ní mi tu trošku chyběj přesahy do mimolyrickosubjektovýho světa: všechno se to až příliš (litanicky) točí kolem jednoho subjektu, i když nahlíženého z různých úhlů/osob..

Ale jinak fajn, no..

ouvej (Občasný)

Jo, asi máš pravdu

já tyhle věci tahala z deníku, a slepovala

marmeládkou jak linecký

ale asi je málo marmeládky, nebo už zplesnivěla nebo co.

Jen, že mě jakákoliv emotivní reakce překvapí. Protože tohle není emotivní. Snad že ten časový odstup od zapsání do deníku a publikování. Není to nasrané, nechtělo to provokovat, nechtělo se to podbízet - je to tak holé a hanbaté a nahaté,  nevinné mi to přijde, nevidím v tom vulgaritu... a přitom teď na P. lítají mezi mnou a jednou autorkou vzrušené zprávy, že píšu o věcech, o kterých se nepíše, že jsou tabuizované či co.

Ale taky jsem hrozně unavená, a to jsou i city takové plošší.

Děkuji.

egil (Stálý,Redaktor)

tak jsem to nemyslel, spíš mi přišlo, že to má takovej ostrej podtón (není to výběrem slov - mě nevadí ani vulgarizmy, pokud nejsou samoúčelné), navíc: mně ten ostrej podtón nevadí, to jsem spíš tak s úsměvem poznamenal.

samotná kritika se týkala subjektivity, ale to je taky věcí názoru/náhledu. někdo jiný by třeba řekl, že tvoje poetika reflektuje obecné problémy ženství či tak něco. hele, já tomu nerozumim, já dělám u včel, jasný?:)

ouvej (Občasný)

Jasně - napsal jsi sympaticky "nasrané" - jejda, napsal jsi nasrané? já to teď nevidím, takové sprosté slovo? jémine? - sympatické je sympatické.

Možná, že je to rovina toho, jak se vůbec vyjadřuji, v civilním životě  - a ani to nevnímám.

Já se spíš chtěla vymezit k poznámkám leckoho leckde o té podbízivisti atd. Jakobych bych za všechny ty poznámky ťafala tebe.

A ještě jsem se hrozně bála, že to někdo označí jako feministické, toho jsem se tedy bála ze všeho nejvíc.

ouvej (Občasný)

ne, nemělo zamrazit, tohle je prostě sebeironie, dosti krutá, pravda, jestli někoho zamrazilo, tak ne z toho důvodu, že bych já zrovna chtěla. Možná už jsem tady psala, že mým cílem nebylo šokovat a ohromovat.

Jestli chápu výtku - že se liší spíš tvarem než materiálem - tak takhle to bylo myšleno, aby psáno bylo o jednom. A počíná se: odznova, konec teroru s omezováním témat. Jsem zrovna na té vlně porozumění poezii, kdy vím, nebo se domnívám, že vím, že autor do básně dává své tělo, své srdce (checht, sprosté slovo), sebe. Že to takhle musím dělat já, pokud má být má poezie svébytná a má a tím jedinečná. Že když si budu jenom "hrát" - a ne, že bych to neuměla, zplodím bezkrevné pohrobky, mrtvolky, zdechlá mímínkááá báfnišek, co se ani nenadechly, a už chcíply. A proto počíná se, a nadechuji se k těm stále znovu opracovávaným tématům.

Samozřejmě, že to není, ty trdlo, úplně špatné. Jestli je to z mých nejlepších, nevím, to zjistím já sama časem.

Děkuji za upřímnou kritiku, opravdu.

mimochodem, ještě pořád nosíš v rukávu bundy to vodítko na toho našeho čokla? Zničil už další vodítko, doga jedna. :-)