Držela  se  dlouho

                  za  konečky  prstů   ---  

                  Pak  spadla

                  na  samém  konci  mléčné

                  dráhy  

                  Možná

                  že z  přemíry  vidění   ---

                  snad  hvězd

                  ale  spíše  jen  

                  jejich 

                             děravých  siluet ...

                  Teď  klopýtá

                  o  svůj  vlastní  kámen

                  úrazu   --- 

                  Nebudu  se  ptát  proč 

                           (  Nejsem  přece  dítě

                  mami )     

                  Límec  si  vyhrnu

                                          vysoko

                           a  půjdu  ji  hledat   ---

                        do  vánice

                                nad  temnou 

                        propastí

                                           do  mrazu