Některé vzpomínky
jsou zlé ---
kdesi v nemocnici
ochrnutý muž
aby si ho všimli
předstírá
že pojídá
vlastní stolici ---
* * *
Ne nikdo z nás nevyhne se
když umírání a život
až na kost
navzájem prolne se ...
Vyrazila mi dech. Ta prostřední část, pochopitelně.
To komentující čtyřverší na závěr už by tam pro mne být nemuselo.