Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
	Opraj Ubic - Část I. Obraz první - Den první z kolekce Opraj Ubic Autor: Květoděj Šmatlák (Občasný) - publikováno 1.11.2006 (02:40:02) následující v kolekci>

Kam až oko dohlédne – všechno je pokryto prachem. Miliardy lidských životů vyhasly během okamžiku.
 Možná až příliš rychle – než stihly si uvědomit, proč se tak vlastně stalo ...

" Jmenuji se Opraj Ubic ... a byl jsem ... teď již to mohu říct ... a byl jsem toho svědkem ...

  S východem Slunce, když otevřel jsem oči, já spatřiv oblohu zbarvenou krví, a na ní zasraná mračna plující  tam, kde dříve vídal jsem jen obláčky – hned uvěřil jsem Jeho slovům – přesto, že dávno je již tomu, co ke mně tak  hovořil, a mnoho krutých zim přešlo od té doby a spálilo vše živé ... "

" Mé vlasy byly tehdy zlaté, jak děti mívají ... a modré oči bezstarostně se smály z mých kulatých tváří.
 Já poznal jsem jen dobré, a otci svému a matce byl jen k radosti, když vychovali ze mne moudrého a spravedlivého  muže.

Ten den, kdy se tak stalo nebyl ničím jiný než ostatní – jen horečka a bolesti z nedostatku vody mne tenkrát sužovaly – i skomíral jsem mezi břehy ... já ze vší své dětské a  hloupé nevinnosti ... já prosil Boha o pomoc ...

– a tichý a vlídný hlas mi pravil ... "

Neboj se, můj milý, ničeho ... neboj se smrti ...

Vždyť smrt ... je ... jen ...

nemohu k tobě dlouho hovořit ...

jen o jedno tě prosím, jen v jednom tebe zapřísahám ...

– zapamatuj si, co nyní ti povím ...

V den, kdy pohár mé trpělivosti přeteče ...

Já vše zlé prokleji ! – pak jméno tvé vyvolím tomu ...

– nést zástavu života ...

a vlastníma rukama ... s prachu a bahna ...

– nový svět vytvořit ...

         " Já nepoznal jsem tehdy toho, kdo sladkým hlasem, tak krásným ! ke mně hovořil, já nevěděl ani, co slova Jeho znamenají – zázračně jsem se však uzdravil, a na Něj zapomněl ... "

" Dnes, v tento truchlivý den, který nenasytně strávil vše, co přišlo mu  v cestu ... dnes ta slova – plamenem hořící – v mysli mé hrůzně se zjevila ... 
 

– já na kolena klesl jsem a plakal ... "

Tak ke mně totiž mluvil On,

tak ke mně hovořil Bůh ...

Miloval jsem Jej tehdy i dnes –

– a vše, co udělal, bylo jen dobré ...

Poznámky k tomuto příspěvku

ztratila (Občasný) - 1.11.2006 > No, formálně to žádné drama není a taky mám trochu pocit, že to flákáš do kláves bez rozmyslu, ale není to špatný, uvidíme... <reagovat

ttomass (Občasný) - 1.11.2006 > Body: 3 Doporučil  <reagovat

ttomass (Občasný) - 25.11.2006 > <reagovat

ttomass (Občasný) - 27.11.2006 > <reagovat

ttomass (Občasný) - 28.11.2006 > <reagovat

ttomass (Občasný) - 28.11.2006 > jsem tak rozhodný <reagovat

ttomass (Občasný) - 28.11.2006 > jsem tak krásný:-) <reagovat

ttomass (Občasný) - 28.11.2006 > na ikonce:-) <reagovat

ttomass (Občasný) - 30.11.2006 > <reagovat

ttomass (Občasný) - 2.1.2007 > <reagovat

ttomass (Občasný) - 22.1.2007 > <reagovat

monque (Občasný) - 2.3.2007 > No je to hezký až na ty "zasraná mračna" <reagovat

ttomass (Občasný) - 11.3.2007 > <reagovat

Věza (Občasný) - 21.10.2008 > ...tak to vezmu od začátku    (* * * * ) Body: 5 <reagovat

Zrušit obrázky    Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku <jméno   e-mail> Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + sedm ?