| Provozované WEBy: Totem.cz | Čítárny | Český film | Seaplanet | Humor/Hry/Flash | Flash CHAT | Chcete svůj WEB? Napište nám | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||
|
" Myslím, že záhodno by bylo, kdybych vám o událostech včerejších porozprávěl ... věřím ... snad odpustíte mi mou troufalost ... " " Neříká se mi to lehce ... těžko je žít člověku, který zůstal sám, bez svých milovaných ... bez přátel, lásky a rodiny svojí ... a tíha – nebeské klenby snad ! – do země zadupává odporně toho, kdo zůstal sám ... na celém širém světě ... " Klečel na břehu řeky jež oddělovala ... ruce jeho zaryty byly v písčitou suchou prsť, hluboko jak jen to možné bylo ... levá ruka jeho po loket v zemi byla skryta, pravou ruku pak země sežrala až k rameni ... – plakal, to jediné bylo jisté ... " Ach, otče můj ! ach matko ! má drahá Lucío ! milovaná a krásná Lucío ! A ty, bratře ? ach bratře ... proč zrovna já stižen byl tím největším trestem ? co zlého jsem kdy provedl ? ach, Bože ! otče můj a matko ! proč já jediný musil přežít Soudný den ? já, člověk stejný jako vy, já přežil příchod pekla, co včera si vás do špinavých svých spárů vzalo ... a vy, ach ! hořet věčným plamenem je vaším osudem – vy, kteří jste život svůj jen Jemu – Bohu ! cele věnovali ... co každý den v kostele – na kolenou se pro něj tiše modlili ... vy, kteří zpívali jste mu krásné písně, a každou svatou neděli mu krvavé oběti přinášeli ... jedinou vaši obživu – své krávy ! jste mu věnovali ... aby nažral se a láskou svou vás zahrnul ... – zatímco já ? – já jediný ! " Každý, a dokonce i Bohové ! se potřebuje zbavit vody, jež ve svých očích co nejpřísněji střeží, aby snad nikdo neseznal jeho slabost ... oči, toť zrcadlo duše, On pokračoval poté ... dál ve svém vyprávění ... " Já probudil se tedy, a jako každé ráno, i dnes šel jsem se omýt do řeky ... Však cestou zmocnil se mne neurčitý, smutný pocit, kerý nedokázal jsem si zprvu vysvětlit ... já šel jsem dále – – pak rázem pochopil ... " " Nikde, ach ! nikde nebylo jediného člověka ! opět ten podivný, smutný pocit, nyní již téměř konkretní, zabolel mne v hlavě ... Já rozhlížel se kolem sebe – a opravdu ! krajina, večer ještě zelená a plná života – teď přede mnou se smutně objevila, zcela nahá, a mrtvá ... plakala přenešťastně a oči její toužebně po mně se dívaly, snad věřila, že já dokážu jí pomoci – Bože ! jak já bych mohl zachránit někoho tak krásného, jak dříve byla ona ! proč trápíš mne, Bože – a ode mne zázraky žádáš, kterých jen ty jsi schopen ... Já proklínám tě, Bože ! – že slzy mi opět po tvářích stékají, když nedokázal jsem pro ni zhola nic udělat ... " " Nechtěl jsem myslet déle na krajinu, co ve mně myšlenky na smrt, a veliký smutek rozžehla ... pokračoval jsem tedy dále k řece, doufaje, že za chůze snáze narazím na někoho, s kým prohodit bych mohl několik milých slov – a kdo zodpoví mi jistě, co stalo se ... se všemi našimi lidmi ... " " Nepotkal jsem však jediného – a, což bylo podivnější, a srdce mi opět smutkem naplnilo – ani psa nebo krysu – ani v dálce jsem nezahlédl ... " " K řece jsem doběhl již skoro šílený, strašlivá myšlenka začala mne zevnitř žrát – já nedokázal se stále pustit do příšerných úvah ... ne ! nic takového nemůže se přeci snad ... ani stát ! – – je to tedy jen ... zlý sen, kterým – otče můj, mne trestáš za mé hříchy ? ano, musí to tak být – je ! to pouhý sen ... – ach ! – ulevilo se mi velmi, když pochopil jsem, že skutečnost, kterou před sebou vidím, je skutečností zdánlivou, a tedy nepravou – že jedná se jen o sen, který se jako skutečnost jen zlomyslně staví ... Zřejmé – já včera večer vypil mnoho vína ... a teď, když probudil jsem se ... já v opilosti si nevšiml – jsem to ale hlupák ! – že vlastně stále sním – když probudím se teď znovu, vše nepravé a zlé mému zraku zmizí ... " " Pokud – ovšem, že ještě jedna možnost se nabízí ... nemám odvahy pomyslet jen na ni ... tedy – že jsem mrtvý ! že jsem, z neznámého mně důvodu zemřel, pravděpodobně však násilnou smrtí – zřejmě když jsem spal, někdo připlížil se tiše ... a podřízl mi hrdlo ! " " Z myšlenky té ... já pozvracel se velmi, a posral ! jako zamlada ... to zbytečné vám tajit ... " Když ustal ve svém pláči, a pochopil – že slzy, byť jeho ! upřímné sebevíc i kdyby byly – nevrátí nikomu život zpět, on přijal svůj úděl, o kterém nevěděl nic než prach – a vydal se po proudu řeky ...
– na Sever, kde doufal nejvíce v naději ... |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
Napsat autorovi (Občasný) |  |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.  Addictive Zone Orbital Defender Game |
|
||