Jedenáct nožů ukrajuje práci pro sta, a tisíce rukou krmí statisíce očí, a vítr pak prozradí plícím co bylo obsahem těch dávných – novin.

Zamračené tváře fasád nových přepravních prostředků, hnijící tráva na okrajích silnic, a pole parkovišť mezi lesy moderních obytných prostor, to celé v moři kyselých vod. Dobrou chuť – Bože.

Semeno zarůstající do stěny chrámu, brání se proti vyrušení svým tichem a chrám sám svými otevřenými ústy dávno přípomíná spíše otesánka než svatého muže. Pro tloušťku svých zdí neslyší nářek raněných a útěchu poskytuje těm jenž na to mají v tom státu svobody, v té zemi bezedných kapes a mozků.