V husté neprostupné tmě usnout,

už nikdy neprocitnout.

V prostoru bezedného vzduchoprázdna,

jako bych se nekonečně vznášela.

Bez pocitů a myšlenek,

bez vlastní existence.

Jen nic a žádný zmatek,

zachovalá jak stará mince.

Vše zní tak vzdáleně,

tlusté plexisklo na stěně.

Jak ve vitríně vystavena,

duší, tělem obnažena...