|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Krajina a stín
Když proměním se v stín
a ty se staneš krajinou,
já slibuji, to vím,
že neuteču za jinou.
Dál věrný ti zůstanu
i v slunci letním žáru.
Ke kmenům se jen přitisknu
v nejhorším suchopáru.
Uzamknu sebe do houští,
kde leží jenom srny;
pro vidinu, že odpouští,
přes všechny jeho trny.
Půjde-li tebou kdokoli
potokem, vody chladem,
pokusím se být Echó tím
nejlepším kamarádem.
Však někdy volat chce se mi:
Hellado – to bylo včera!
Mně hraje hudba při zemi,
tobě zní stratosféra.
Jednou mne Slunce nachytá
já se proto hned ztratím.
Nejspíš se ti, zlá krajino,
raz a dva nenavrátím.
A bude všechno onačí,
hlahol si pak, cos chtěla.
Například, můj ty stíne, že
já tě ráda měla?!
(01-07)
|
|
|
