Dopitý sen houpi hou?
To snad byl sen Probuzení, kdy je snící vlastně dopit.
Da, jawohl, immo sic – mea culpa;
i korbel býval opit, vždyť kapkou vína ze rtu vina stéká a kapitán je jat
a kocábka se vodou taktak neroztéká.
To víno je, houpi hou, já věřím tomu, neboť chci;
a že slůvka odkudsi se vzala a zlou branou poutníkům pouť odebrala –
Hmm! Nechci vědět, pupek vnímat...
To nejsou křídla motýlků, když sluníčkům se očka žhmouří
a líčka žárem snadno zpýří.
Toť temno jest a hrob a šustot křídel chipsí můry
www.zubech.net.opýřích.
(4/2005)
|