Když řekne se dnes "tragédie",
vždy Shakespeara si vybavím,
ten jeho odkaz stále žije,
byl napsán mužem hloubavým.
Když komedii vzpomenete,
zkrotíte každou ženu zlou,
lidé - teď chvilku neblázněte,
psal básník s duší laskavou.
I sonety, co krásně znějí,
psal pro nás milý William,
snad oddával se, jak já, snění,
že vynesou mu obdiv dam.
Sonety láskou přetékají,
komedie zas sarkasmem,
tragédie moudrost neutají,
ve chvíli svět je jenom snem.
A proto Díky, Williame,
za všechno, cos nám daroval,
protože, když svět nás klame,
jsi tu, abys nás varoval.
Díky za ta moudrá slova,
za oheň veršů a vtip her,
budeme sice hloupnout znova,
ty nám však ukážeš vždy směr.
|