|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jsi má
Spatřil jsem tě, dotkl se rtů rudých,
položil tě do kapek rosy padlých,
svlékl do naha tvou duši,
mé srdce v tom tvém buší.
Dlouhou nekonečnou chvílí,
jen tak v těsné blízkosti jsme měli,
zůstat tančit životem společným,
kdy vzít tě za ruku smím?
Přitisknout tě do své náruče,
každá minuta s tebou rychle uteče,
a ty se mnou teď zase se loučíš,
když nejsi u mě, tak kde končíš?
Otevři oči své, dívej se do mých,
nech mě vtisknout je do svých,
přestaň se mi vzdalovat,
nech srdce mé ti darovat.
Bez tebe jen prázdnota obléhá,
mé já na tebe naléhá,
tady jsem a tady stojím,
o tvou křehkou duši se bojím.
Chtěl bych ji schovat před světem,
stát s tebou za větrem,
hřát tvé tělo tělem svým,
lásku k tobě už nikdy nezměním.
Veronika Werner
|
|
|
