Chuť žáby, aneb, co je MD
Za sebou mám již přes 250 meditací
s psychedeliky v minulých 24 letech. Měl
jsem dost info o radikálním účinku sekretu žáby Bufo Alvarius. Popularitu má velmi podobnou ayahuasce
před více jak dvaceti lety.
Ostatně sledoval jsem její účinky
na druhém. Byl to učebnicový příklad: Okamžitý nástup, velmi vysoký ponor do
vysoké božské úrovně a prožívání až matematické Dokonalosti v nekonečné Věčnosti.
Jen na velmi krátkou dobu několika minut.
U mne to však probíhalo jinak. Hudbu
si božský Režisér tripu vybral zpěv Lisy Gerrard. To znamenalo, že se do vysokých božských úrovní
nepůjde.
První nádech a nic. Při druhém už se začalo
vědomí měnit a třetí nádech bez pomoci už šla dýmka udržet jen těžko.
Velmi rychle jsem se v transu
ponořil do božské intuice o trochu víc než 49%, ale byl celkem klid. Jen
dokonalé vnímání hudby, jež neznají ani virtuózové. Tento božský neutrální
pocit jsem zažil už mnohokrát. Ba několikrát i silnější.
Ale nebyly žádné vize fraktálů ani vyševyjadřující božské
pocity. Když jsem nad tím vyjadřoval podiv, bylo mi neustále vysvětlováno, že
jsem v poslední etapě mystiky, jež říkají mystický důchod.
A ten, jak vyplývá z názvu, je úplně jiný
než minulé etapy, což jsem před pěti léty, když začal, vůbec nečekal. Prostě
zklidnění a stabilizace procesu na jedné straně a zesílením stálého božského
pocitu až na úžasných 47,5%
Tato etapa MD je nečekaně a
paradoxně jakýmsi návratem do lidského. Je opravdu konec s vytahováním do
vysokých božských dimenzí v meditacích, ukázky Jejich života a vysvětlování
jejich vysoké filozofie, jež je doslova všebořicí,
ohromivá. Božské jsem sice prožíval silně, ale jen tři až sedm hodin
v meditaci každý měsíc či dva.
Rozšířené vědomí je totiž už
stovkami velkých meditací roztaženo až moc a přijetí božského je již dostatečné
úrovně. Tak nelze pokračovat donekonečna. Rozšířené vědomí se musí stabilizovat
a vybudovat to, co chybí.
A tím je neustálé aktivní soužití,
neustálá přítomnost božského. Nyní je vlastně neustále přítomno, i když trochu slaběji
než v meditaci. To je vysoká mystika.
Tento pocit je velmi cenný, krásná
Hra Vznešenost, ale je hodně drahý. Musí se splácet zátěžemi a ty jsou
limitujícím prvkem, což je až v MD zcela zřejmé.
Místo filozofie Tvoření z vizí a
božských pocitů jen její verbální vysvětlování jako na božské filozofické
fakultě. I ta je dost těžká, běžnými lidmi neakceptovatelná.
Je to v literatuře nepopsané, dost
těžko zvládnutelné. Všechny částí vědomí musí přijmout božskou intuici jako
hlavní Autoritu.
Ať se to mystikovi líbí nebo ne,
takhle to prostě probíhá až do konce jeho života a má to velkou logiku..
Po patnácti minutách už mi
naznačovali, abych meditaci ukončil, ale uprosil jsem je ještě na jednu
skladbu. Na jejím konci už byla únava trochu znát, i božský pocit slábl.
Žába nakonec není něco extra, pro
zkušeného mystika je jen zesílením toho, co už dobře zná. Pro úplného
začátečníka je to ovšem velký šok.
Na konci meditace jsem měl
v ústech zvláštní chuť jež opravdu připomínala žábu, podobně byla cítit
v celém pokoji.
Je opět jasné, že o tripu, tj. velké meditaci, rozhoduje jen její Režisér,
nikoliv konkrétní psychedelikum. To má jen malý vliv
na obsah. Rozhoduje jen o rychlosti nastoupení, síle a délce zážitku. Záleží
ovšem na jejím množství a hlavně na setu a settingu,
tj.nasměrováním se na druh zážitku, což se bohužel málo dělá.
Takovouto meditaci bych prý mohl
mít jen jednou za rok. Pokud bych ještě více přijal božskou vůli, i častěji.
Druhý den strašná únava a další
zátěže, to už znám desetiletí, ale do toho pozvánky na malé meditace.
V jedné mi dali dokonce jen o malinko slabší božský pocit, byla i jen o
trochu kratší. A to pouhým poslechem hudby a deckou
červeného vína!
Když jsem si v jedné takové
malé meditaci postěžoval, že mi božské dává málo informací, poslala mi alespoň
vizi, jak letím proti skále. Nárazem jsem se nezabil, ale pokračoval dál. Bylo
jasné, že nikdy není ničemu konec, vše má kontinuitu, i sama smrt.
Tyto zesílené malé meditace
s ponorem do 48,5% jsem měl týden, pak mírně poklesly jako dříve.
