Neuchopitelná

 

Kdybych tě roztavil

a znovu ukoval,

na barvy rozložil,

zpaměti maloval,

na prach tě rozdrobil

a duši vdechl znova,

kdybych tak z písmenek

skládal tě jako slova,

ačkoli navenek

úhledně poskládaná,

doteky myšlenek

zůstaneš nepoznaná.

 

Jen v dlaních dokáži

stvořit tě poznovu,

po hmatu poznávám

tvou vnější podobu.

 

I kdybych rozebral tě na atomy,

zůstanu tím, kdo nerozumí.