ouvej (Občasný) - 3.3.2004 > Kelly> Děkuji moc - za odpověď - a hlavně, že nebagatelizuješ důvod, proč to bylo napsáno.
Takže: Píšu o mantinelech většiny žen. Většiny proloženě, prosím. Mohla jsem napsat - žen s určitými zkušenostmi - je jasné, že mateřské verše sotva zasáhnou ženy, které ještě tou zkušeností neprošly.
O prostoru se můžeme dohadovat - ale zase to je jen otázka přizpůsobivosti, života, který ta ona žena žije - nesouvisí to příliš s tvorbou, že ano.
Jsou lidé - kteří čtou encyklopedie, studují teorii poezie - aniž by jim hlava zkameněla v torzo kamenné příručky. Aniž by se odstřihli, aniž by píchali prstíkem do příslušného textu příslušné příručky a tvrdili, že zákon praví, že poezii je nutno psát jiným než běžným jazykem. Jasně že ano - i já, ačkoliv používám běžná slova, přece jen ve svých básních nepíšu "takkupchleba, nezapomeňna noviny, vynesodpaďák," přesto si kritik dovolí říct, že můj jazyk není básnický - poetický. Ten vzdělaný - ten poučený. Co to pro mě znamená: nastudování - jenom holé nastudování - vůbec nic neznamená.
Vážím si lidí, kteří ví - a přesto ještě i vnímají.
Ano, srdce - pořád si myslím, že existuje poezie, tvořena hlavně srdcem. Můžeš to stokrát bagatelizovat, a tvrdit, že to pro tebe nic neznamená.
Selka oblečená ve vojenském - nu - tohle je lehounká úsměvná demagogie. Ona ta selka je pořád oblečena v něčem novém - je to trošku parádnice.
:-)
