-----------------------------------------------
                                             záděrky
v zrcadle stropu
zívla řeka
a já uviděl, že máme postel plnou
balvanů
mžitkavě modrých
tekli jsme po nich
a trhali se o hrany slov a nehtů
zarostlá přání
moc velká na to
aby se dala rozkrojit
a prostřít
se těsnila mezi myšlenkou a klínem
záděrky
kázal jsem balvanům, jednomu po druhém
.. jestli jsi srdce, bij..
tělo jsem měl plné smyčců
jako borovice
ale mou ženu by struny oběsily
šepot nebo padání omítky
v tom řevu řeky nebylo slyšet víc než
plíseň
rostla na jazyku
tak upřímná
že vyplašila vodní chamraď
pod břichy se nám smýkli kapři
a byli čínští
ani nevím jak jsme usnuli
a jestli
-----------------------------------------------------------