Byla mi zima

a měl sem hlad

v ruce sem držel poslední cigáro

  -co už stejně bylo jednou vykouřený-

a koukal sem na divnou oblohu bez mraků

takovou tu podzimní

vrány či krkavci viseli ve vzduchu

a vřeštěli na komín

 -byl z červených cihel-

a ani nemůžu popsat

co sem si myslel

 -jak popsat prázdnotu

  a přitom psát o ničem

                              jak-

na každý pád                             sem byl

překvapen

že i tady

v mé oblíbené zahradě

nikterak kouzelné

    leč normální, světské

sedím na špinavé lavičce

žmoulám cigáro

co někdo ho vykouřil                 úplně sám

(21.2.2005)