TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 13.5. Servác

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

>		Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Manifest autorky středněproudé poezie
Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 3.3.2004 (07:34:09)

drfaust (Občasný) - 3.3.2004 > No co dodat...:) Například: Autorka si své básně cvičně dělí do několika monotématických celků. Mateřství, lehce milostné, vzdorovité, sociální, patriotské a jen tak. To jsou mantinely, ve kterých se její poezie pohybuje. To je totiž prostor, který je jí vymezen. A který je vymezen pro většinu žen. Zásadně nesouhlasím. 1. To je prostor, který sis vymezila ty! Nikdo ti nic nevymezuje. Ve své tvorbě samozřejmě čerpáš ze svých zkušeností, ze svých pocitů... zrcadlí se to. Ale zásadně neznamená, že je to jediné, co si můžeš dovolit. Příkladuji na sobě: experimenty s psaním v ženském rodě... Asi by z toho teda někdo usoudil, že jsem žena nebo homosexual... no možná by se trefil:) Jsem muž. 2. Pro většinu žen... no možná většinu... Hauková má třeba spoustu skvělejch věcí z přírodní lyryky... a to je prostor pro všechny... citace: Metoda tolik totiž vede k neosobnosti. Tak tohle je blábol na...! Vezměme si třeba toho neosobního intlektuála jménem Jan Mukařovský:) Cituji z mého úryvky z jednoho kritického příspěvku... Jan Mukařovský: Cestami poetiky a estetiky. Československý spisovatel, Praha, 1971, s. 99-115. Stať: O současné poetice. Veřejná přednáška, 1929 Mukařovský zde rozebírá otázku vztahu formy a obsahu uměleckého díla se zřetelem na jeho estetickou hodnotu. Nemyslím si ovšem, že toto je prostor, kde by se podobná diskuze uplatnila. Chci se jen zmínit o jednom fenoménu v oblasti umělecké tvorby. Vždyť i hranice mezi obsahem a formou je neurčitá. Na první pohled by se sice zdálo, že proti představám, myšlenkám a citům lze postavit jazykové prvky, kterými jsou vyjádřeny, jakožto formu To by však byl omyl. Neboť jednak již ve způsobu, jakým jsou obsahové prvky do díla uvedeny (v jejich sřetězení, motivaci), je cosi formálního, jednak zase v jazykových prvcích je cosi, co není uměleckou formou, nýbrž toliko jejím podkladem; je to jazyk sám jakožto výtvor a majetek celého jazykového společenství. Snaha odstranit tyto obtíže zavedením pojmu „vnitřní formy“ ztroskotala, neboť pak vznikla neřešitelná otázka, co je vlastně vnitřní forma. Jsou tedy hranice mezi obsahem a formou neodvratně neurčité. Avšak vzájemný poměr formy a obsahu není takový, že by forma byla obsahu podřízena. Spíš opak se přiházívá, že se totiž obsah řídí formou, že si forma vynucuje takový obsah, jaký se jí hodí. Na doklad lze uvést svědectví Tolstého, tím závažnější, že Tolstoj bývá obecenstvem i kritikou chápán a komentován právě s důrazem na stránce obsahové. Jde o dopis kterési kněžně, která se spisovatele ptala, kdo byl modelem k postavě Andreje Bolkonského ve Vojně a míru. Odpověď zněla: „Andrej Bolkonskij není nikdo, jako vůbec každá postava romanopiscova... Styděl bych se vytisknout svůj spis, kdyby veškerá má práce záležela v tom, abych udělal portrét, který by byl poznán a pak zapomenut. Pokusím se vám říci, kdo je můj Andrej. V slavkovské bitvě, která teprve bude popsána, ale kterou jsem vlastně svůj román začal, bylo mi třeba, aby byl zabit skvělý mladík; v dalším průběhu románu potřeboval jsem jen starého Bolkonského s dcerou, ale protože je nepohodlné popisovat osobu ničím s románem nespjatou, rozhodl jsem se udělat skvělého mladíka synem Bolkonského. Potom ve mně vzbudil zájem, ukázalo se, že pro něho bude úkol i v dalším průběhu románu; i slitoval jsem se nad ním a poranil jsem jej toliko těžce místo smrti.“ Citováno podle V. Šklovského: Těorija prozy. 1925, s. 46. Těžko se asi shodneme. Mám jiný názor. Byl snad Tolstoj taky studenej psí čumák? ------------------------------------------------ To jsem se vyjádřil k obsahu. Teď ještě jednu poznámku. Víš, že mi to příjde divné? Zdá se mi, že máš zvláštní pocit, že se musíš obhajovat. Ale tady na tebe nikdo neutočí! Toto je svobodný prosotor.. s možností publikace pro každého... Ale mě příjde, že je tu něco s čím se nějak nedokážeš vyrovnat, a proto máš pocit, že se musíš obhajovat. Divné. To ti tolik vadí, že jsou lidé, kteří s tvou tvorbou nerezonují? To je skoro, říkám skoro, jako bys to po nich vyžadovala... a toho bych se jako autor (být tebou) opravdu bál!

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli drfaust

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game