V nemocnici

„Pane Novák, dnes na vás nemám čas.“ povídá doktor. „Vezou nám sem dva urgentní případy !“

„A kdo je to ?“

„Ani policajti to ještě nevědí. Jsou to dvě mrtvoly po autonehodě.“

„Policajti a mrtvoly ?“ děsí se pan Novák. „Proboha, na jakém oddělení to vlastně jsem ?“

„Na patologii,“ odpoví doktor. „Jinde už bohužel nebylo místo.“

„Ale pitvat mě tady snad nebudete ?“

„Moment, podívám se do rozpisu...“

Víš, že přesně takhle to hodně autorů vtipů dělá ? Snad s výjimkou kreslených a fotografovaných vtipů, ale například Božidara

vždycky přizná, který vtip dostala e-mailem... a všechny byly pěkné.

Já používám jako zdroje vtipů:

1.Vlastní paměť na vtipy kdysi dávno slyšené.

2.U doktorských vtipů staré knížky (vtipníky)

3.Skutečnou vlastní tvorbu vtipů (zatím zcela neúspěšnou)

4.Zvlášť podařené vtipy na internetu - samotné internetové portály si vtipy navzájem hromadně kradou. Vtip pokažadé předělám, zejména doplním diakritiku. Jenže právě tohle dělá víc lidí. Zásadně však nepoužívám kopírování bez jakéhokoliv zásahu do textu. Zatím si přečti všechny vtipy, které byly v Totemu letos publikovány.

Konečně nějaké body. Díky. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až nám někdo ustřelí ucho...

Existuje ještě podobná anekdota, jak na stavbě zasypala hlína dělníka, pak ho hasiči vykopali, ale v nemocnici mu museli amputovat obě uši. Je to poměrně známý vtip, ale pointu neprozradím.

Já bych to vyprávěl asi takhle:

Osudové setkání

Muž a žena se srazí v autech. Bouračka je dost ošklivá. Obě auta jsou na maděru, ale ani jednomu z účastníků nehody se jakoby zázrakem nic nestalo. Když se vysoukali z trosek, povídá žena:

"Tak vy jste muž, to je zajímavé. Hmm, podívejte na naše auta ! Moc toho z nich nezůstalo, ale nám dvěma se nestalo nic. To musí být znamení od Boha. Měli bychom se setkat, stát se přáteli a žít spolu až do smrti."

Muž přitakal: "To jo, to muselo být určitě znamení od Boha !"

"A podívejte se na tohle, další zázrak ! Moje auto je sice rozbité na mraky, ale tahle láhev vína je úplně v pořádku. Bůh si určitě přeje, abychom to víno vypili a oslavili tím naše štěstí." řekla žena a podala láhev muži. Ten souhlasně přikývl, otevřel láhev a polovinu vína vypil. Pak ji podal zpět ženě. Ta vzala láhev, zavřela ji a vrátila ji muži do rukou. Ten se jí zeptal: "Vy to štěstí nezapijete ?"

"Zatím ne. Radši počkám, až přijede policie..."

Život je někdy sázka.

Být, či nebýt, to je otázka.