|
|
| U příspěvku:Havranovi I |
| Seveřan (Občasný) - 9.3.2005 > Naty: Je to ten pocit ze vzpomínky, která vás znovu pRěpadne, pobaveně tě ztrhává zpět v myšlenkách, tam kam nechcceš. To jak magické kouzlo, které se ti vysmívá a ty se beznadějně snažíš ubránit - kreslíš bílý kruh na podlaze. :) Mně se to stalo jednou pozdě v noci při pohledu z okna na zářící město. Je to o dusivé vzpomínce. |
| U příspěvku:Docela malinký kuplet jedné Malé ženě |
| Seveřan (Občasný) - 29.1.2003 > marjanka, Naty a všechny další jakékoliv ženy > Seveřan - 29.1. > Myslím, že ,,velikost ženy" je hodně relativní. Jednu chvíli se cítí být velká, silná, jak socha pevná v základech ( či snad lépe: pevně ukotvená, to ale zní trochu jako pod pantoflem...mužským) a jindy zase malá, tak docela malá, až se chce říct nejmenší na celém světě...ale co já o tom asi tak vím, že dámy? |
| U příspěvku:C E S T A |
| Seveřan (Občasný) - 29.1.2003 > Naty> To děkuji za dobrou radu, jenže to by pak jaksi nebylo to o co mi šlo, tedy o cestu života. Ne o vtipné a originální čtyři řádky. Má chyba, že jsi to nepostřehla...to bude tou ,,dělkou". ...Nic ve zlém. |
| U příspěvku:Bagatelle . . . |
| Seveřan (Občasný) - 27.1.2003 > To mě překvapuje. Žádný milovník hudby? Žádný zoufalec propadlý Beethovenovi? Kdo by v tom hledal ,,tu starou trapnou Elišku", že. Nicméně, sedí to na notu, ale o to ani tak nejde. Hlavně si to v klidu poslechněte znovu. Pusťte si to, dýchejte a vžívejte se. Stojí to za to. Věřte mi... |
| U příspěvku:Kde tančím (Hádej, Rosie!) |
| Seveřan (Občasný) - 5.1.2003 > Máš pravdu Janahe. Conemarra je opravdu místo v Irsku. Je to to nejpohádkovějśí místo co znám. Je to jak jiná zem. Kolem jen zelené mokré louky a bílí koně a ocelová voda miliónů tůní, ve kterých se zrcadlí nebe. Opravdu jak z pohádky. Když jsem se z Irska vrátil, chtěl jsem o něm něco moc napsat, vlastně už dlouho pŘedtím, ale pořád jsem se bál. ještě teď se bojím. Rosie je jen zkouškou odvahy, snad se pro to JEN neurazí. Moc ekuji za chválu i za faktickou poznámku k povídce. |
| U příspěvku:Utéct na Hastings |
| Seveřan (Občasný) - 8.10.2002 > Nejsem nejspíš takový dekadent jako ty. Neber to jako nadávku či urážku. Snad se jen na svět žen, na svět mužu a na svět vůbec dívám trochu jinak než ty. A tenhle svět je další. Ten můj. Starý, vzdálený a přece blízký. Hastings je pocta ženám, které se snaží pŘekonávat vše, s čím se musí v životě vypoŘádal, ale zdaleka nejvíc je to pocta místu. Vyznání lásky mému království. |
| U příspěvku:Utéct na Hastings |
Seveřan (Občasný) - 11.9.2002 > Naty a Martin: POKUD JDE O HASTINGS
To místo existuje! Opravdu. Ještě dnes ráno jsem tam snídal.Je to tam pokaždé jiné. A budete se divit, není to daleko. Je to v Čechách. Ani nevím, proč právě Hastings. Snad to místo samo chtělo být tak pojmenované. Jinak by to ani být nemohlo. Mnoho věcí vychází ze mne. Z mých skušeností a vzpomínek. Znám to tam. |
| U příspěvku:Utéct na Hastings |
| Seveřan (Občasný) - 11.9.2002 > Naty: Kam na ně chodím? Prostě kvetou. Ta neučesanost mi taky občas vadí, ale jsem netrpělyvý člevěk. Mám pocit, že jestli hned nenapíšu to, co mne napadá asi exploduju. A pak už se k tomu nechci moc vracet, protože to necítím úplně stejně jako v ten okamžik. Jsem moc rád, že tě to oslovilo. |
| U příspěvku:Utéct na Hastings |
| Seveřan (Občasný) - 11.9.2002 > Čtenář: Tím obrázkem se neprezentuji. Vybral jsem ho zvlášť pro Hastings. Mám tajné místo, kde ty krásné výjevy sbírám. |
| U příspěvku:Utéct na Hastings |
| Seveřan (Občasný) - 11.9.2002 > Martin:Pokud jde o sfix, snad může působit trochu tvrdě, ale nechtěl jsem, aby to čtenář vnímal jako slovo, součást rýmu, ale jako obraz. Je to tam záměrně a ani teď mne nenapadá lepší slovo, kterým bych mohl definovat ten výraz. Představ si to: Má bledou tvář,vypadá moudře, přísně a jakoby z jiného světa, hlavu trochu zvedlou s přivřenýma očima a přísnými ústy se chladně dívá do dáli a nikdo se ani neodvažuje plést se do jejích myšlenek. Vyděl jsem oboje, sfinx i takto zamyšlenou ženu. Stále mne udivuje, jak moc se sobě navzájem podobají. |
| U příspěvku:Utéct na Hastings |
| Seveřan (Občasný) - 11.9.2002 > angilek:Moc děkuji. Jedna z věcí, proč píšu takhle je, že se tak snažím vytvořit si můj starý svět všude kolem. Je to jako polepit vše kolem na rozpětí rukou zlatozelenými tapetami.Je to jediná cesta. Ještě se učím. Ještě stále se učím... |
| U příspěvku:Utéct na Hastings |
| Seveřan (Občasný) - 11.9.2002 > vrtusik: To víš, s tím nic nenaděláš. Občas by nebylo špatné, kdyby náš letopočet na chvíli mohl začínat osmnáctkou. Ale každý má jiný názor. To chápu. |
| U příspěvku:Bojím se |
| Seveřan (Občasný) - 4.9.2002 > Alggiz> To máš pravdu.Je to asi trochu chladný. Ale třeba to není naškodu. To víš, dělám, co můžu. :-) My seveřani na to básnění asi nejsme stavěný. Takle někoho rozštípnout sekyrou na tři kusy. :-D Ale já jsem ještě ten nejcitlivější z nich. |
| U příspěvku:Podávejte zvěřinu a brusinky |
| Seveřan (Občasný) - 3.9.2002 > Nemohu hodnotit myŠlenku, protože tu bych musel hledat déle. Po rychlém pŘečtení ale musím konstatovat, že se mi líbí ony obrazy. Nezabývám se jejich logičnosti, vnímám je jako plátna. Cítím z nich chladný podzim a teplo huňatého svetru, splín a ztemnělé nebe. Třeba žvaním, tŘeba to tak vůbec nebylo. |
| U příspěvku:Expedice |
| Seveřan (Občasný) - 1.9.2002 > Naprosto dokonalé. Můj obdiv. Otevíráš nový svět. |
| U příspěvku:Gentlemen. . . |
| Seveřan (Občasný) - 12.4.2002 > No jo, ty slovesa si BUDU muset hlídat. BYLO by smutné, kdyby ti BYLA nějak na obtíž a BYL bych moc nerad, kdyby jsi z toho BYLA rzomrzelá. :-o)
Taky moooooooooc zdravím.
Pro dnešek Tvůj BYLbo pytlík.
:-)
PS: Tentokrát to byl vážně omyl s tím že je to tu dvakrát! Chyba hloupého programu, nikoli chytrého rytíře. |
| U příspěvku:Gentlemen. . . |
| Seveřan (Občasný) - 12.4.2002 > nana: Nikdy bych neřekl, že mě označení ,,rozplizláů takhle nadchne!!! :-D
Díky, opravdu díky. Myslím to vážně!
:-))) |
| U příspěvku:PÍSEŇ MÉ MALÉ SESTRY |
| Seveřan (Občasný) - 4.4.2002 > Má milá předpokládám Kapucínko,
nevím, jestli jsem to již udělal nebo ne, ale rád bych ti tímto ve jménu rytířské cti nabídl smír nebo alespoň příměří. Nepochopil jsem tě, přiznávám. Vyrazil jsem do boje snad moc ostře, přiznávám a omlouvám se za cokoliv, co jsem způsobil i za to, co jsem nezpůsobil. :-)
Podávám ti svou ruku a odkládám štít. ( Vidíš, jak ti věřím!) :-O) |
| U příspěvku:PRÁVĚ TAK... |
| Seveřan (Občasný) - 4.4.2002 > Rád bych vám...Vám všem poděkoval. Jak jste již měli možnost postŘehnout z oněch pár věcí (dílek ba dokonce děl se neodvažuji napsat), lidé jsou právě to, co mě zajímá ze všeho nejvíc, jejich tváře, jejich osudy, jejich myšlenky a pocity. Nedokážu psát stručně, musel bych se stydět, že jsem opomenul právě ten či onen krásný střípek života. Obraz by nebyl celý. A právě tahle, snad řekněme fobie mě pronásleduje na mých cestách slov již od těch chvil, co jsem začal psát. Tak se omlouvám všem netrpělivým, netrpělivým stejně jako já, naně a všem ostatním.
Každé upřímné a dobře míněné slovo mě těší a naplňuje mně stejnou radostí, jako ony střípky.
Děkuji
Seveřan |
| U příspěvku:INĚ |
| Seveřan (Občasný) - 26.3.2002 > Okino: Děkuji moc. Mimochodem, mě se zas moc líbí tvů obrázek. Jestli jsi ctitelem tohohle stylu, tak na art.com mají úžasnou vlnu. Určitě to znáš. |
| U příspěvku:PÍSEŇ MÉ MALÉ SESTRY |
| Seveřan (Občasný) - 26.3.2002 > Kapucín: Vzhledem k tomu, že jsem tu nováček, jistě nepředpokládáš, že pomocí telepatie či nějaké utajené síly rytířů kulatého stolu mám možnost zjistit, co tu kdy kdo napsal. Víš, jsou lidé, kteří některé věci prostě vnímají podobně. Pro příště ti budu, s Tvým laskavým souhlasem, své výtvory posílat předem a ty budeš mít možnost zabránit prozkoumáním své podrobné databáze nežádoucímu opakování se motivu. Neber mě tak vážně. Jenom mi přišlo, že za tohle já vážně nemůžu.
Mimochodem, rád bych si přečetl tu podobnou báseň. |
| U příspěvku:Píseň mé malé sestry |
| Seveřan (Občasný) - 24.3.2002 > Děkuju všem, co přišli, četli a všem, co se svěřili se svými pocity. |
| U příspěvku:PLÁŽE |
Seveřan (Občasný) - 24.3.2002 > Ema: Mám radost, že to na někoho takhle zapůsobilo. PŘesně tohle byly mé pocity, mé obrazy.
|
