děkuju. začínám mívám z té "nutnosti vyprávět a být přesná" různá pnutí, takhle to dopadá. tohle je (snad tě nezklamu) z přednášky o střihu.  

Karmín - karmín

Košenila

I ty romanťiku...  

Věk rozhodně není úplně jedno. Jsou samozřejmě lidé, kteří neumějí psát v patnácti a nenaučí se to do šedesáti, nenaučí se to nikdy.

Ale psaní prózy vyžaduje určitou životní zkušenost. Psaní prózy je často vyprávěním příběhů - autor musí být vnímavý, potkávat lidi, pozorovat svět. Nemusí přepisovat svůj život, popisovat nutně jen to, co na vlastní oči viděl, co si osahal - ale pro něj i jeho psaní je dobré, když si něco zažije a něco osahá. Ty toho máš ve čtrnácti spoustu před sebou - a to není nic proti tobě ani tvému psaní.

Je to takové, jako by to napsal (a možná talentovaný) čtrnáctiletý člověk, protože to napsal čtrnáctiletý člověk.

Rozhodně mi na tom vadí ty veršíky - jsou plytké a nadbytečné.

A říkám si, zda jsi chtěla docílit oné "zvláštnosti i tím", že tvoje postavy promlouvají, jako by nebyly rodilými mluvčími ("Co mohlo by ti jít lepší?") - a přitom jinde ej to čisté, úsporné a má to spád. Tak já bych rozhodně nezahazovala, ale ještě na tom zapracovala.  

člověče, když jsem si to přečetla, tak mám dojem, že nejvíc mi tu drhne "rým" příčí se - zavřískne. čili to nedrhne ani tak rytmicky, jako rýmicky:) - a následkem toho mi to přijde takové kostrbaté.   

Ty jsi - zdá se - vzyvatel ženského zadku. Což je hezké. Jen nechápu, co za tkalounek to visí z té poslední dámy...

možná jed nebylo to správné slovo. jízlivý ten posun od vysokého k nízkému (my pijeme kolu) se mi trochu zdá: jako když jekyll leze s námahou na horu, aby na podložce provedl lotosový květ - a najednou z něj byl hyde, zřítil se do lehu na záda, nohy hodil za hlavu a začal se plácat po zadku. to je asi nejpřesnější můj dojem z toho textu. a abychom si úplně rozuměli: ty seš ten jekyll.

obecně ale jsem zvyklá, že si vybíráš blbé texty, v nichž sleduješ něco zajímavýho a vykřesáš z nich cosi novýho, co s tím původním ale pořád půvabně koresponduje - tady mám pocit, že sis nevybral úplně nejblbější text a ten, kterej jsi sám stvořil, není lepší než předloha. a nic tam nekřesá. a nic se tam neděje - vlastně je to takovej můj obvyklej postup, čili to je skoro jako bych tu trojku dala sama sobě.

přesně opačně než kalais: cvičky jó, ten zbytek né. přijde to jedovatý a žes moc tlačil na pilu. ale zas pěkný konotace. třeba to "my pijeme kolu" mi připomnělo náš kdysi kdysi sraz ze základky, kde jsem se cítila mimo, neb jsem neujížděla na songu od scooteru "how much is the fish", to byla taky solidní odrhovačka...

mápodobně.)

Tohle mi připomíná, jsem šla kdysi na koleji na ubytovačku nahlásit rádio a přinesla jsem jim ho tam, aby si ho prohlídli a paní ve vitríně se mě s úsměvem okouzleným zeptala, jak bych to provedla s ledničkou (a nevim, jak bych to provedla, ale jasně, že bych jim ji tam taky dotáhla).

Chápu, že se ti nelíbí negativní kritika, my byly trochu kousavé (hlavně já) - především se nám tenhle text ale moc nelíbil a nechápaly jsme ten kladný ohlas, později jsem zjistila, že asi bude mít i zvukový výstup, který ale ani jedna z nás (páč bez zvukovky) nemohla identifikovat. Teď už to slyším a pořád se mi to nelíbí, ale pravda, doom to není. O to snad ani nejde, jde tu o ten text. Predovšetkým.