|
hubený vítěz z nekonečných let
nejvšednější artista strach --
prach po obrátce sesypaný v amulet
skutečných věcí koruna
a ze stop na laně lze vyčíst vyhýbání
jak žízeň pili jsme z vyschlých pramenů
dlaň po vystydlé dlani
upouští -ještě dnes- nejistoty v každém zájmenu
a ticho v hlubinách údolí
průrvy nakažené stejným dnem
jež tíží koukol svými úkoly
nenapsaných vět o čemsi spolehlém
než slzy paprsky se v opar rozlijí
budu ti vyčítat soudnost z očí
divoké roztančení – vědoucí step melancholií
mé probouzení - ráno za lanem -- nepavoučím
je chvílí kdy rozeznám i zas líbezná ohyzdna
v nichž nebásník se jindy téměř nevyzná
| 
