ráno – těsně než vynesli spaní na marách

havran že kráknul z noční tísně

zdupaná – zpitá těžká otava

dým po noci se ani nepodíval

sny mizí na neokuté klisně

přibývá  na dnech perel v almarách

že o poledni kručí poledník

bažiny břicha vytrčené

a s kaly tonoucími – smrádek

zlá vrána pochlubená vyklovaným okem

viselcům slzy omývají palec poslední

v pravici černou vdovu drží kamarádek

křivé si z očí zprvu čteme

a dýky nabroušeně – pijou krev s havelokem

že není tajemství navečer

touhy lask do noci

hned si čas pochvu navleče

bez chutí – přítěž rostoucí – křemen

běsů a bezmilosti nutí něhy rozloučené

štěkat na povel posměchu ---

tušící otroci – rozbíjí štěrky pro potěchu

prach se obrací – vítr čeká

má tvář je nedotčená – jsem proti všemu

co sténá v řekách – z těl utopenců pěna