Vláčný

                 kulatý  a  nad  střechami  domů

                 visí 

                 ledabyle

                 Matka  noc  si  rozpačitě  okusuje

                 nehty

                 V živé  tkáni  stromů 

                 vykousnuté  maso !  

                 On  stříbro  dává  za  ně   ---

                 Jakoby  nic

                 natáčí  se  v  bocích

                 přitom  nesnáší  svou  vlastní

                 odvrácenou  tvář

                 z  níž  vyssál  krev  už  dřív

                 než  naučil  se  lhát

                 Hvězdný  harém

                 k  němu  fanaticky  vzhlíží   ---

                 snad  hledá  lásku

                 nebo  veselohru ?

                Tak  v  pravidelných  cyklech  klouže

                žlutobílá  hlava

                vteřiny  už  předem  nastavené

                na  závrať ...