|
Nedostupná
Jan Ištvánek 1999
Má Lásko
Jseš pouštní květinou
Chtěl bych být kapkou rosy jedinou
Stékat po tvém květu
Něžně dotýkat se retů
Dívat se na tebe
Je jak koukat do nebe
Sledovat jemné tvary mraků
Pohyby bez obav a strachu
Hlava mi stoupá výš a výš
Koukám dolů, jak nádherně spíš
Nahlížím do tvých snů
Vidím části šťastných dnů
Ležíš v posteli bez kouska šatu
Cítím žár těla až tu
Snažím se slétnout níž
V tom se ale probouzíš
Nemám už sílu na dotyk
Jsem jen pták co natahuje vzlyk
Jsi tak jedinečná nádherná
A já kroužím dokola
Měním se v žíznivého psa
Co se kouše do masa
Tak silná je trýzeň má
Když si mě tvá duše nevšímá
Musím to malé kotě utopit
Tu nevinou lásku udusit
Klín mi stíny vráží do srdce
Bolí to, půlí se mi divoce
Tak vztáhni dotyk svůj
A u mne aspoň při smrti stůj
Buď mi pevnou oporou
Se svou duší nevinou
Chci cítit tvého těla vůni
Co k hříchu mě svádí
Jak nádherné je mládí naše
A přitom každý rok rozdílu kouše
Silně mě drápe do krve
Nechci již trávit chvíle bez tebe
Má Lásko
| 
