Natočto!

Natočto, říkáš si o vlastním osudu. Na vlastní oči už si poznal, že život není peříčko. Byli jste mladí a neklidní, báječný  pár, jen bohatí chybělo (hlavně ženě). Řekl sis Riskuj, jestli chceš být milionář, hrál si vabank, ale když politiky chytne harašení, pak ani rady ptáka Loskutáka podnikateli v Česku nepomohou a manželka,toužící žít si hogo fogo, vyrazila na zálety a ze skleničky mrštěné o dveře zůstaly střepiny. Sem tele, tele… nadával sis před spaním. Úsměv prosím, řekl sis ráno před zrcadlem a po prolistování příručky Občanského juda  se vydal do kolotoče konkursů a pohovorů, plný naděje, že se chytneš a když nebudeš nejslabší, třeba ani nedostaneš padáka. Nový šéf ti časem řekl: „pálí vám to!“ a brzy si snídal s novou samé dobroty, ale hlavou Ti letěla otázka,co asi bejvalá právě teď. Nijak tě nehřálo dobré bydlo a už se ti zvedal žaludek z toho panoptika snaživců kolem. Často to řešila sedmička vína (toho nejlepšího).Když už tě ten kotel pomalu semlel, náhle prásk, ve dveřích žena, že prý marně všude hledala svoji superstar. Druhý den si na poradě měl ruce plné trumfů, tasil eso a od té doby si opět žijete jako zlatíčka.