Celé to vzpomínání

je k zbláznění

a k hovnu!

Vošukat jsem tě měl

a poslat zpět

na ošetřovnu,

nepouštět si tě dovnitř,

nepoznat, že jsi skvělá,

jen žádné adresy,

jak ženatej chlap dělá,

noc kouzel?

No a co?

Nechme ji za horami…

…aspoň bych nemusel,

ohlodán vzpomínkami,

z nichž jsem si na sebe

důtky i s katem svázal,

proklínat okamžik,

kdy jsem to nedokázal!