Má přítelkyně Julie navrhla dnes ráno zábavu,

tak k osmnácté hodině splavovat jedeme Vltavu.

V Praze za domem Goethových mostem na ostrov Žofín

půjčovna loděk, šlapadel, leasuje jim to Škofin.

Vratkou to nohou vstupujem na nízkou palubu stroje,

sedneme, založíme si chodidla, pošleme svaly do boje.

Prvně jsme objeli ostrůvek, kořili proudy dravé,

proti nám malinké kačátko – zoufalé, ztracené plave.

Milá má volá – smutnice, zachránit třeba kachnu,

já se jen kose podívám, asi ji brzy řachnu.

Vodní pták přece plave si jako kus dřeva v rybníce,

my si tu zmáčíme kalhoty, trenýrky, trika i střevíce.

Až druhé kolo sjeli jsme, točili umně tam k bufetu,

mrtvolku milá má spatřila, mračí se, zoufale brece tu.

Kačenka – zobáček ve vodě, kolesy někdo ji přejel,

já mrzký darebák – tak to mám – teď mezi námi předěl.