TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 21.5. Monika

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

P.K.Feyerabend - Proti metodě
Autor: Zefram (Občasný) - publikováno 13.3.2003 (08:28:05)

Zefram (Občasný) - 14.6.2003 > Nekdy dovedu byt velmi hruby a na iracionalitu se divam ze sveho vlastniho piedestalu. To je vsak ma osobni kvalita, spise nekvalita, ktera na me argumentaci nic nesmi zmenit, tedy by nemela. Ani Mein Kampf nesmime odsuzovat pro jejiho autora, jen sama k tomu ale docela staci. Veda, jak ji vidim ja, a nikde snad nenajdes dukaz, ze bych rekl cosi protichudneho, je COKOLIV FUNGUJICIHO. Pokud to funguje, pokud je to jednodussi, pokud to dava lepsi vysledky, pak je to veda. Pseudoveda a antiveda tedy je to, co nefunguje, anebo to funguje spatne. Tak se samy vymezuji. Tvrdi totiz, ze vedecka metoda je vadna. Proc? Protoze zada fakta a neprustrelne experimenty? Protoze pochybuje? Ve vede je nutne take fantazie, protoze nic nelze bez imaginace vymyslet. Ale vse je nutne provazeno skepticismem. Co je vadneho na tom, ze chci, aby cokoliv, co reknu, muselo platit podle seho, co vime? Tak pracuje veda. Je nemyslitelne, aby nekdo tvrdil, ze mali zeleni muzicci na Marsu buduji rozsahla mesta, kdyz vime, ze tam proste nejsou. Vedec to nemuze rict. Ale spousta pseudovedcu rika, ze na Mesici takova mesta jsou. FUJ! Ale to neznamena, ze by vedci byli cosi mimo a nedosazitelneho, jsou to lide, a lide jsou vedci. Jedine, o co mi kdy vlastne slo, bylo, aby lide byli vice skepticti, aby byli vice obeznameni s vysledky vedy, abych chapali jeji metodu. Nechci, trebaze to tak muze vypadat, delat debily z kazdeho. Je vsak mou povinnosti, jak jiste budes souhlasit, kricet "zlodej", pokud nejakeho uvidim, a ja ho vidim. Feyerabend je zlodej. Protoze astrologie, magie a dalsi veci tohoto razeni NEFUNGUJI PROKAZATELNE, povazuji je za vadne. A kdokoliv rika, ze jsou pravdive, ze vlastne zavisi na tom, co si vybereme atd., je zlodej. A nemluvim jen tak akademicky. Je preci tezko zpochybnitelne, ze vyssi mira skepticismu ve vsech otazkach zapusobi vsude. Lide veri v leceni virou, v klusterovou medicinu, v astrologii, veri dokonce nekdy i politikum. Skepticismus jim usetri penize, bohuzel casto jde i o vic, az o zivot. Pokud chapes Feyerabenda tak, jak jsi napsal, pak by s tebou on sam docela pravdepodobne nesouhlasil. Ja mohu, pokud jde o jejich vyzneni. Jiste, pokud jde o nektere "skeptiky", kteri nikdy nepochybovali o sve pravde. Pokud to delam, ukaz, kdyz budes mit dost dlouhy klacek, urcite mi pekene vyprasis kozich. Souhlasim, ze veda za neco vdeci predvedeckym vyzkumum. Ten vztah je ale jeste slozitejsi. Ona bez nich neni, ona je jen jejich prodlouzenim a zpresnenim. A prave jeji vylucovani a odsouvani ze zivota lidi je to, co jeji kritici delaji, a s cim se ja nehodlam smirit. I ty, nepochybne, alespon nekdy jednas jako vedec. Kritika pseudovedy a antivedy tak rype do kazdeho z nas. Nase vzdelani je tristni. Neni to veda, je to nabozenstvi plne dogmat, objevu vedy. Jedine, co musi vzdelani udelat, ten prvni kopanec. Pak uz lide budou myslet kriticky (a vse si najdou), anebo nebudou (a nekdo jim to najde, k jejich skode). Protoze ale dnes se vyucuje nabozenstvi "vedeckych" poucek, mas spravny pocit, ze neco neni v poradku. Neni! Ale Feyerabenduv navrh neni tim, co to zlepsi. Nedavno jsem si uvedomil, ze jsem vlastne nidky necetl Ustavu. Je to podivne, nejsem zrejme dobrym obcanem. Rikal jsem si, zda by se nemela Ustava povinne cist na strednich skolach. Pak jsem si ale uvedomil, ze by to vedlo k pisemkam, ke zkouseni: "Co rika Ustava o tom ci onom?" Odporne. Musim si Ustavu precist a rad bych, aby ji cetli vsichni. Jak to ale udelat? Nevim, reseni tohoto problemu je resenim problemu skolstvi. Jde totiz o motivaci. Nikoliv, jak tvrdi F., o to, co se uci. Kdyby deti byli prinuceni k jedinemu, myslet kriticky, pak by si zbytek nasli uz sami. Pokud se jen bude ucit podle F., pak se tim nic oproti dnesku neziska, jen se budou sprtat nefungujici veci. Ovsem kriticke mysleni je neco, co implikuje vedu a zapadni pohled na svet, neco, co F. vlastne nepotrebuje. Proc ne? Protoze racionalista vzdy bude hledet primarne na to, zda vec funguje, nikoliv na to, jakou ma emocionalni cenu pro verici. Zadny racionalista nebude nikdy postmoderni v F. smyslu. Sam rikas to, co ja. Jediny rozdil mezi nami opisu nasledujici paralelou. Je to, jako bychom oba potkali stejnou divku. Ja se do ni na prvni pohled zamiloval, ty nevis, jestli je opravdu ta prava. Treba si to nikdy myslet nebudes a ja pro tebe budu vzdy zamilovany blazen. Ovsem, pokud budu oslepen vasni a budu nekoho kritizovat, zhodnot to, co rikam, bud skepticky, a udelej si svuj vlastni zaver. A proto je jedno, jestli ji budes okate nadbihat, stejne totiz budes jedna z jejich svedenych obeti. P.S. Myslim, ze to napsal v roce 1974. Jiste to neni, pouze pravdepodobne.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zefram

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + sedm ?

Napsat autorovi (Občasný) Nepublikovat mimo Totem.cz

Addictive Zone Orbital Defender Game