|
Trochu zaplevelená zahrada jsem.
Řasa k neuchopení.
Sklepení co má snad tisíc východů.
Zábradlí u schodů do oblak.
Krajková blůzka i úzká sukně mi sedí,
plátované hledí taky
a na každým kroku chytám listy jabloňový .
Čistý mám …snad srdce,
ruce od hlíny.
Figuruji v encyklopedii č.3.
V oddíle …
bíle kvetoucí s červenými plody.
Protiklady.
Shody.
Trocha vody…ve sklenici.
Víc ani nechci.
Choroby zelí jsou mým oborem. …drahý Pasquale .
Hlavně ty listové,
co šatí váš um a genialitu,
šustivou jak sáček od nugátu a já
ráda chutnám nové příchutě.
Labutě mi věnovaly peří
do rukávů kabátu.
Já jim svou plachost
takovou jako při kontrole manometru.
Opatrně mi nahlédněte přes rameno.
Vidíte …podobně jako já,
že zahrada je …kus člověka.
Ano…Seneca to taky věděl. | 
