Pondělí

nastaví knoty svící proti větru.

K sfouknutí.

Úterý

naplní fontány těla touhou.

Středa

pak zabalí mě starostmi

do krepových papírků,

jak fondánky na vánoce.

Ve čtvrtek

neklidný spánek loutky mám.

Ptám se…ptám

cítíš se taky sám ?

Prám u přívozu bez vody.

V pátek vpodvečer

osmažím své trable na pánvičce.

Okořením skvrnami svého intelektu.

Přečtu si v srdci

oddíl s názvem Láska

při sklence vína.

Z dálky vzlíná mi do sluchu

tvůj sametový hlas.

Sobota

chlácholí zjitřené já..

zelení, vůněmi květin.

Koupe v potu dřiny.

Topí splíny v plujících oblacích

barvy smetany.

Neděle

voní pečením a vím,

že smete mě

jak drobek z kraje stolu, pilinu z krovu.

Znovu začnu bojovat

s tou sedmihlavou saní.

Za čas v cukrárně i tančírně.

Tvá.

Mírně opotřebovaná…Carmen.