|
|
|
| |
Přišla jsi do mého snu.
Já byl rád, protože ve svých snech
jsem pánem já.
Tam děláš co chci já
a co se mi líbí.
Hráli jsme spolu hry.
Hráli jsme na honěnou.
Ty jsi mi utíkala a já ti nadbíhal.
Hráli jsme na schovávanou.
Ty jsi se schovávala
a já tě po kouskách nacházel.
Hráli jsme odkrývanou.
Každý místečko na tvým těle
který jsem odhalil
jsem pohladil
jsem políbil…
Hráli jsme na doteky.
Já byl mistr téhle hry
moje prsty bloudily po tvých ramenou
a moje dlaně čeřily hrající vlnky tvých vlásků.
Hráli jsme na svádění.
Ve studánkách tvých očí jsem se utopil.
Hráli jsme přiráženou.
Zavřelas oči, když jsem tvý tělo navštívil.
Hráli jsme na objetí.
když jsi usínala na mém rameni.
Z úsměvu tvého zrodily se červánky
ve kterých se budilo slunce
z umouněné zimní oblohy.
A pak mne můj sen zradil - zradil jsem se sám…
Tys řekla: Nechoď ještě.
A já zůstat chtěl
a přesto odešel
a přesto se probudil.
Probudil jsem se ve své posteli
a nešlo mi usnout.
Šel jsem se projít.
Ulice byly chladné a tiché.
Jen pár nespavců
a lidí se psy protínali poklid toho rána.
Bloudil jsem – toulal ulicemi
až pod tvým oknem jsem se zastavil.
Být kuřák asi bych si zapálil a až bych dokouřil,
asi bych u tvých dveří zazvonil.
Škoda že nekouřím…
Mezi sklenkami vína ti dnes vyprávím o svých snech.
Znám ten tvůj pohled,
znám ty studánky ve tvých očích,
vím jak sladký je se v nich utopit.
Pojď půjdem si spolu hrát,
všechny ty moje vysněný hry
a až se ráno vedle tebe probudím,
navrhnu ti novou hru.
Hru na lásku a přátelství…
Hru na život ve dvou…
|
|
|