|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Venku
přátelská slova probudila
Dálku,
jež náhle blízko byla,
v srdcích nás dvou se usadila,
probrali jsme ze všech stran
S kýmsi jiným
ač děj zítřka není dál dán
prázdným cítím se i plným
Venku
vedly moje kroky sněhem
nepočkav si na sněženku
prudce tál sníh pod mým během
prudce tál sníh pod myšlenkou
boty celé učvachtané
utíkal jsem, v duši s řevem
a duše má stěnu tenkou
slova jako jabka plané
brzy zkysly na jazyku
ztratily se v němém řiku
Vím, že nevíš, co teď už vím
všecko je tak zamotaný
těším se až zítra spatřím,
třeba v dešti, tvář tvou krásnou
snad jen slova, jabka planý
v okamžiku
na jazyku
duši mí zase nezkysnou
Doma úsměv, trochu hraný,
trochu až moc opravdový
Co však je hra, dneska kdo ví ?
Vím, že nevíš,co já už vím
trošičku mám strach
a hodně se zítřka bojím
nechci však už pochyb prach
co nutí mě a občas smrkat
pozdě je se času lekat
Sic netuším, co bude pak
hladov čekám na zítřek
a možná právě má to být tak
hladov čekám na zítřek
Zítřek !
|
|
|
