|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Z neznámého důvodu se ocitám v jednom sanatoriu na Náchodsku, kde se mnou pobývají členové varhanického kurzu. Z počátku je jídlo dobré, ale postupem času dochází ke zmenšování porcí a snižování úrovně zdejších služeb, neboť žijeme v Protektorátu Čechy a Morava 2.
Teprve teď se začínají chystat likvidační transporty. Teprve teď se obnovují vyhlazovací pracovní tábory. V onom sanatoriu vlastně čekáme na svůj osud. Nikam nemůžeme uniknout - všude je to samý koncentrační tábor, i když za námi naskakují kilometry. Nemůžeme se hnout za svobodou. Celé dny trávíme v zaprášené jídelně.
Objednávám si meruňkové knedlíky, neboť mám na ně obrovskou chuť. Po čtyřiceti minutách mi personál přinese pouze jeden malý meruňkový knedlík. Vím, že je zle, i když mě členové varhanického kurzu utěšují, že krizi překonáme a že se opět vrátíme do svobodných dnů.
Stane se další událost – tentokrát čekám na vyjádření posudkové komise, co bude se mnou. Jsem vyzván, abych vešel do osudové místnosti. Zdejší posudkáři jsou překvapeni mým pestrým, tvůrčím a dobrodružným životem, až je jim líto mě poslat do vyhlazovacího tábora někde v Polsku. Mám štěstí, neboť mě posílají do Prahy s Rumcajsem.
Václav Kovalčík
|
|
|
