Když si pouštím smutnou a veselou hudbu, napadají mě různé pocity a prožitky, i když texty a okolnosti uvedených písní hovoří jinak. Nějak se musím vžít do melodie, která mi připomíná různé události, činy a mezní situace.
Též mi připomíná dějství kolem cestování rozsáhlým časoprostorem, dále pak smutnou, vážnou, anebo hořkou situaci nejen naší země. Takové je hudební cítění - takové jsou osobní hudební pocity a zážitky. Realita však může být úplně jiná - různé období, jiný mrav. Něco mají skladby do sebe - zejména u vážné a populární hudby. Dále bych uvedl, že např. hip hop připomíná společné dění v ulicích, prostě situaci v naší konzumní době, která je přímo automatizovaná. Zato populární hudba míří do lidského vnímání, kde se zobrazí vcítěná situace, i když je nereálná. Záleží však na skladbě, zda směřuje do lidského vědomí, či lidské duše.
Při poslechu vážné a populární hudby mám někdy pocit, že mi zbývají poslední okamžiky v naší zemi před odjezdem do zahraničí, a to z důvodu zklamání a žalostné situace v občanské společnosti. Morálka jde rapidně dolů, jen hrstka lidí si zachovává určitý mravní kodex, což působí velmi smutně až depresivně. Jak dlouho budeme žít v marasmu dnešní doby?
Smutná populární hudba, nebo hudba o lásce nám může naznačit, že současné dějství není zas tak zlé, neboť zde přetrvává určitá naděje. Třeba se naše životy jednoho dne zlepší. Třeba nalezneme cestu životní lásky a harmonie, vždyť není vše ztraceno. Jisté pocity tady jsou, radostná i smutná nálada, povzbudivé kompozice a vcítění se do nich.
Také jsem si všiml, že při nějaké pracovní činnosti je lepší hudbu poslouchat, alespoň populární, či vážnou. Pak pracovní doba rychleji ubíhá, a tak máme radost, že jsme přežili a hlavně prožili tenhle čas. Všechny strany, jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé, mají radost a pozitivní pocit zaslouženého úspěchu.
Skryté hudební cítění není jen pro profesionály - i amatéři a laická veřejnost mají své místo v hudebním vnímání a přednesu. Stačí zvolit citový námět, třeba se jako hudebníci a posluchači přímo rozpláčeme. Radostné i smutné situace jsou součásti našeho životního běhu. Za své hudební cítění a nálady se nelze vůbec stydět, neboť poznáváme, že dokážeme být lepšími lidmi.
Václav Kovalčík
|
